pondělí 18. ledna 2016

My, děti a výchova

Poslední dobou mě nepřestává udivovat, co všechno je a není montessori, jak jsou strašně out plastové hračky a prim hrají jen dřevěné (ty, kterými, když dostane mimino od staršího sourozece do hlavy a nebo na ní batole nešťastně spadne, tak je skoro po něm:)), všechny ty rady, jak správně vychovávat, nebo vlastně nevychovávat děti. Lamentování nad tím, jak je hrozné, že restaurace nechtějí děti za své "štamgasty" (Jéé, jak já je tam taky nechtěla, když jsem si tam jako bezdětná chodila odpočinout a v klidu si poklábosit a nebo si něco přečíst. No, to kafe a pokec si neužiju ani teď, když tam jdu s dětma - teda max. s jedním, se dvěma by to už vůbec nemělo cenu. To si radši udělám kids session doma) a kdo ví, co ještě. 
Přitom je to tak jednoduché - řídit se vlastní intuicí
Sama se mám ovšem ještě co učit. Vždyť jsem mámou jen dva a půl roku. Proto se  taky většinou nepouštím do toho, abych někomu radila, jak má co dělat, ale spíš jen říkám, co u nás funguje a co ne. Snažím se neodsuzovat, ale spíš pochopit. Nikdo se nerodíme dokonalí a být mámou se člověk musí učit, i když spousta věcí přichází sama.
Zastávám a řídím se pravidlem: „Spokojená matka = spokojené dítě“.  To vím, že funguje.
V posledním čísle časopisu Žena a život, který pravidelně čtu více než deset let, mě hodně zaujal rozhovor s PhDr. Markem Hermanem, lektorem a autorem knihy „Najděte si svého marťana“. Marek Herman přednáší na VŠ teorii poznání a stojí za zrodem několika zajímavých projektů („Začít spolu“, programu zaměřeného na výchovu dětí v mateřských školách, spolu s doc. Soňou Hermochovou se také podílel na vzniku programu „Dokážu to?“. ) Vede také svoje vlastní semináře zaměřené hlavně na dvě velká témata: sebepoznání a na výchovu malých dětí do šesti let. V mnoha věcech mi ve zmíněném rozhovoru mluví přímo z duše.

Myšlenkami, se kterými se s ním ztotožňuji a snažím se jimi řídit jsou:

- Již zmiňované „Spokojená matka = spokojené dítě“
- Nejlepší mateřství je intuitivní mateřství. Také se mi mnohokrát osvědčilo. Věci, které se často dočtete v chytrých knihách jako velká moudra a rady, jsou přitom věci, které děláme úplně automaticky, intuitivně.
- Děti potřebují hranice. Nevěřím na tolik propagovanou volnou výchovu. Děti bez hranic neví, jak si s nabytou volností (nebo mocí ) poradit a co je správně a co ne.
- Nejvíce dítě získává od rodičů do věku 6ti let (někdy se uvádí do 4 let), kdy se utváří až 80% naší osobnosti.  
- Matky by, dle mého názoru, měly zůstávat s dětmi doma do „školkového věku“ tří let, aby mu do té doby byly schopny dát maximum (pokud tomu životní podmínky dovolí). Ve dvou letech je, podle mě, dítě ještě velmi vázané na matku a ještě si se spoustou věcí neumí samo poradit. Ano, školka ho spoustu věcí naučí, ale mateřskou lásku mu nikdy nenahradí !
- Moderní technologie (tablety, smartphony) malým dětem do ruky nepatří a pokud ano, tak jen ojediněle. Je to pasivní zábava, která vytváří iluzorní svět a nic jim nepřinese. Toto mi doma tedy trochu boří manžel:/

A jedno jeho moudro nakonec:
„Když se narodí dítě, tak je tam okamžik, kdy se vyresetují staré programy a vy se napojíte na toho mrňouse. Máte šanci začít znovu. Dítě vám nabízí nový pohled a záleží jen na nás, zda ho přijmeme, nebo nikoliv. "

Marek Herman napsal již zmiňovanou knihu „Najděte si svého marťana“, kterou jsem dosud neznala (i když je to prý hrozný hit) a kterou bych si docela ráda přečetla. Autor v ní popisuje svěží pohledy a úvahy z oblasti sebepoznání, mezilidských vztahů a výchovy malých dětí. Asi se brzy vydám do knihkupectví, abych nakoukla dovnitř. 
Neznáte ji někdo náhodou? Stojí za to?

Krátký, ale hezký rozhovor také ZDE ( minuta 46:45 - 55:25).

Rozhovor, který mě zaujal, bohužel není v elektronické podobě, proto jsem ho nafotila. Třeba v něm najdete odpovědi na některé otázky a nebo jen pohled na mateřství a výchovu z pohledu muže. Rozhovor mi zkrátka líp nafotit nešel. Při zvětšení písma (lupa monitoru) se to dá.





12 komentářů:

  1. Musela som to poslat dcere, tiez sa snazi vychovavat metodou Montessori. Okrem toho sa jej snazim prisposobit, ale ked 1 rocne dieta trucuje lebo si vymyslelo ist slapat do schodov kde je zima a vy ho obleciete, zrazu nechce, tak ho vyzleciete a zase chce a vy mu nemozete povedat ze nesmies, nemozeme ist je zima a uz vobec nebud zly, tak neviem. Slova ako nesmies a neposlusny a zly neexistuju, maximalne na nesmies povedat ba a aj to len raz , aby vsetko nebolo ba. Bojim sa, ze tu budeme mat sebavedome, ale neposlusne deti, tak ako v niektorych zapadnych krajinach atd. Neviem ci je dobre za kazdu cenu napodobnovat zapad, neviem ci tie deti su mudrejsie a slusnejsie ako tie nase. Predsa len p. Herman pise o nejakych mantineloch.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja montessori skupiny a nektere blogy take sleduji (napr. slovensky http://www.mothering.cz/ - velmi citlivy a strizlivy pristup), ale snazim si vzit od kazdeho neco - dle zdraveho rozumu. Mezigeneracni rozdily chapu. U nas taky obcas jsou. Ale ty byly a budou vzdy. Kazda mama si holt na to,co je dobre a spatne, musi prijit sama - driv nebo pozdeji:) Ale taky se mi obcas jezi chlupy, kdyz vidim deti, ktere maji dovoleno vse. Zaroven obdivuju jejich maminky, ze s nimi maji tu svatou trpelivost.

      Vymazat
  2. Tyhle veci me zajimaji, pan H. vypada se svymi nazory slibne, takze se tesim, az mi dcerka dovoli a ja se zactu, diky. M.

    OdpovědětVymazat
  3. Četla jsem celý článek v sobotu u mamky. Zajímavé názory. Hodně mi mluví z duše, i když úplně se vším se neztotožňuji. Každopádně rodičovství mne naučilo jednu pro mne velmi zásadní věc - nesoudit.

    Jo a ta knížka by mne také zajímala :) ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, napodobne. Taky se snazim nesoudit, jak jsem psala, i kdyz nekdy mi to neda :)

      Vymazat
  4. Skvely clanek, diky, souhlasim uplne s kazdym slovem.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Trochu jsem se bála, abych si tímhle článkem nenaběhla, ale jsem ráda, že to tak zatím není :)

      Vymazat
  5. Moje dcerka má 5 měsíců a taky jsem zpočátku hledala odpovědi v knížkách a na netu a srovnávala, ale brzy mi došlo, že je to na nic a že je lepší poslouchst vlastní vnitřní hlas. Montessori není zas tak špatné, vychovávat děti k samostatnosti a nabídnout jim hračky s nápadem, které podněcují vlastní činnost, má co do sebe. Plastové hračky nemám ráda, ale to je spíše mým přesvědčením,mse zbytkem ale s vámi souhlasím.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak. Intuice je nejlepší, i když taky občas hledám rady na internetu. Montessori určitě nezavrhuji, jak jsem psala v jedné z odpovědí výše. S jejími principy v podstatě souhlasím, ale všeho s mírou (v některých montessori skupinách to totiž občas už hraničí...). Každé dítě je originál a k jako takovému k němu musíme přistupovat. Díky za komentář a přeji pěkný večer.

      Vymazat
  6. Moc díky za zprostředkování zajímavého článku, hned jdu rozeslat kamarádkám:).
    A.

    OdpovědětVymazat