čtvrtek 4. srpna 2016

Blogotip / instatip # 4: O minimalismu

Na tenhle blog mi dala tip moje kamarádka, mimochodem "minimalistka", která ho objevila také náhodou. A mě hned strašně nadchl. Během víkendu jsem ho celý pročetla. A musím říct, že mnoho témat, které v něm Marcela Sobotová otevírá, je mi velice blízkých, i když ne všechny jsem schopná praktikovat. Blog "Žijeme minimalismem". Na tomto blogu najdete kromě filozofie minimalismu a cestě k jeho praktikování i konkrétní rady a tipy, např. jak si efektivně uklidit skříň, jak je to s dětmi a minimalismem, jak si vyrobit eko čističe, něco o chůzi naboso, najdete tam rozhovory s inspirujícími lidmi, tipy na zajímavé akce a  a mnoho dalšího.


foto: http://zijememinimalismem.cz/
Sama se poslední dobou snažím jít cestou postupného minimalismu, i když kdyby mě měl někdo charakterizovat, řekl by spíš, že jsem maximalistka. Ano, donedávna jsem měla velký problém vyhazovat věci. Žila jsem stylem "to se může jednou určitě hodit". Ale vzhledem k tomu, že náš dům není nafukovací a kluci potřebují také dost místa, začala jsem pomalu, ale jistě věci posílat dál. Oblečení rodině a kamarádkám nebo na prodej na e-bazarech a ostatní věci do obecního blešáku (burzy), o kterém jsem tu již několikrát psala.  A kupodivu mi to srdce netrhá a navíc se pak cítím mnohem svobodněji a náš dům je hned o něco více vzdušný. Asi nikdy nebudu radikální minimalista, tzn. nebudu mít úplně prázdný pracovní stůl či plochu kuchyňské linky (to ve mě vyvolává nepříjemný pocit) a po bytě jen pár věcí, ale už tolik nehromadím a i to je u mě velký pokrok. 
Navíc si myslím, že samotný minimalismus není jen o tom, mít minimum věcí, ale žít vědomě a myšlenku minimalismu přenést třeba jen do těch oblastí, kde cítíte, že je to potřeba. Minimalismus je charakterizován mnoha způsoby. Mně se velmi líbí tento:


Minimalismus je vědomý život.  

V přeneseném slova smyslu to je vědomé vlastnictví věcí, tj. věcí, které opravdu potřebujeme a používáme. Mít jen funkční a kvalitní věci, které slouží a ne jen lapače prachu, které leckdy nemají ani své místo a my je  po bytě jen přesouváme sem a tam.

Pokud vás minimalismus zajímá, existují i další "minimalistické" blogy, jako například tento nebo tento.

Jak jste na tom s minimalismem vy?

5 komentářů:

  1. Já jsem někde mezi :-) Věci, které nemáme rádi, nebo nepoužíváme máme poslat dále, tak to dělám a opravdu je mi lépe, že jsem to zvládla. Taky ale potřebuji mít kolem sebe věci tzv. na prach :-) Na blog kouknu, díky za tip Hezký den D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem na tom podobně. Koukni i na ty další dva blogy, co jsou uvedené na konci (v šedě označeném prokliku). Jsou také pěkné.

      Vymazat
  2. já to už praktikuju pátý rok aktivně,ale vždycky jsem k tomu tíhla:)těch 5 let posledních jsem prodala nebo darovala většinu našich věcí, dekorací, oblečení, všeho bylo zbytečně moc a hlavně jsem přestala kupovat další, taky jsem začala doma vyrábět co jen jde, podle skvělého webu Děláme si to doma sami:) Nejtěžší byly knihy, měli jsme velikou knihovnu a člověk má knihy zařazený do "hodnot".Jenže 95% z nich jsme nikdy znovu nečetli, ani drahé knihy o umění jsem si neprohlíželi.Nakonec letos došlo i na knihy.Po těch letech jsme zjistili, že nám nic z toho nechybí, nikdy jsme si neřekla-proč já to dala pryč:)Náš motiv velký před těmi 5 roky bylo přání postavit si domeček, ale opravdu malý, minimalistický ve všem a taky ve financích:) kopii našeho malého 3+1, hodně mě inspirovaly malinkaté japonské domečky, ovšem skvěle vyřešené a v nich skoro nic.Ten prázdný prostor doma je tak krásný, uklidnující oproti všemu tomu nábytku, dekoracím, obrazům, všude bylo něco a vlastně si to člověk nevychutnal, ted mám pár krásných jednoduchým váz a květináčů a pár obrázků ,který měním podle nálady , deky a polštářky ,který měním podle barev jak je venku střídá příroda.Mě tedy minimalismus udělal ještě štastnější než před tím a je to osvobozující, že už nejsem nakupující, konzument reklam, blogů ,kde je toho tolik k vidění do bytů, odběratel novinek od všech možných eshopů.Mě moc baví bytový design a nebylo lehký si říct-at vidím cokoliv, nepotřebuju to:) díky za odkaz na blog, neznala jsme ho a přesně to vše vystihuje Minimalismus je vědomý život, jakmile člověk žije vědomě není mu jedno, co se skrývá za tím vším, co vlastní a kupuje- co to stálo planetu, jiné bytosti, nekupuju jahody v lednu, tulipány v únoru, zajímá se jak ty věci vznikly, vyrostly, vyrobily se.Mě to tedy baví:) přeju at tě to baví taky:) káťa

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Káti, díky za obsáhlý komentář. Web "Děláme si to sami" také znám a také některé věci vyrábím. Ostatní mi nosí/vyrábí sousedi (jedna z mnoha výhod bydlení na vesnici). My knih zase tolik nemáme. Spíš takové encyklopedie, psycholog. knihy a tak. Těch by mi bylo také líto. Ostatní mám v el. podobě nebo si je půjčuji v knihovně. Já se také stěhovala do domu, i když starého (tohle mám trochu jinak než ty). Mě silně nevyhovoval ten velkoměstský konzumní život. Tady mám vše vypěstované nebo od sousedů, všude kolem přírodu a žije se nám tu mnohem lépe. O výhodách pro děti nemluvě. Já mám před sebou, co se minimalismu jako takového týká, ještě dlouhou cestu, a proto ti tak trochu v dobrém závidím, že ty už to máš za sebou. A je super, že si plníš sny...

      Vymazat
    2. ..ono je to u nás snazší, že děti už mají vlastní domov a my si můžeme to dělat po svém:) obdivuju, žes dokázala odejít z velkého města na vesnici, my to zkusili do pronajatého domu a nevydrželi a vrátili se do Prahy.Miluju přírodu ticho klid, čistý vzduch, ale tam kde jsme byly to bylo horší jak v té Praze- stálý štěkot psů, vzduch od sajrajtů z komínů a pálení mokrého listí, zvláštní sousedi, bylo mi tam smutno.asi to bylo tím,že vesnice kolem Praha jsou jiné, než to znám třeba z podhůří Krkonoš. líbí se mi jak píšeš o sousedech, to jsem si taky vysnila, ale i když jsem typ, co se seznámí kdekoliv, tak tam to nefungovalo.takže stojíme s domečkem na obavě vybrat to správné místo:) ale ono to přijde:)

      Vymazat