pondělí 14. října 2019

My čtyři


Začátkem září jsme si nechali od nejlepší Terky alias Madame Coquette udělat rodinné fotky.
Takhle - dva roky jsem čekala, až zhubnu, abychom se vyfotili. Letos jsem to definitivně vzdala a šla jsem do toho. Dokud jsou kluci malí a roztomilí. Doteď jsme se totiž pár let po sobě fotili u sousedky na zahradě samospouští....
Terka nám udělala fakt krásný fotky, ale to všichni víme, že ona je umí. Proto jsme si jí taky vybrali.


ROZHOVOR SE MNOU :)

↓ ↓ ↓ ↓ ↓ ↓ ↓ ↓ ↓ 






No a já jsem ráda, že jsem ty fotky mohla použít do ROZHOVORU, který se mnou udělala Jarmila, která vede web Sendire o ženách na volné noze, osobním rozvoji, rodině a vztazích. K rozhovoru mě Jarmila pozvala díky mému komentáři, který jsem zanechala k jednomu jejímu příspěvku v její fb skupině. Povídaly jsme si o rodině, o tom, jak mě napadlo a co mi pomohlo založit si e-shop a vyrábět něco rukama. No a je tam i slovo o úklidu/neúklidu....
Rozhovor najdete TADY. No a když už tam budete, přečtěte si rozhovor s dalšími velmi inspirativními ženami, které Jarmila vyzpovídala.



pondělí 23. září 2019

Kája Saudek ve Slaném



Minulý čtvrtek jsem byla po delší době za kulturou. Kousek od nás ve Slaném. Na vernisáži díla Káji Saudka. Výstava se koná ve vlastivědném muzeu na náměstí TGM ve Slaném.

Výstava je to komornější a moc hezky připravená. Na vernisáži nás přivítala velmi milá manželka Káji, paní Johana, která stála předlohou pro většinu jeho ženských "sexsymbolů" (ale i mužských, jak nám sdělila) a jeho dcera Berenika, která taktéž maluje a chystá svou vlastní výstavu.

Na místě můžete shlédnout nejslavnější díla od Jessie, Barbarelly, až po ilustrace ke známým filmových trhákům. Některá díla jsou navíc prodejná. Vystavuje se zde i slavný komiks Lips Tulian , který celý otextoval nedávno zesnulý člen Divadla Járy Cimrmana, Jaroslav Weigel.



 





 




 




sobota 10. srpna 2019

Naše první moře


Už jsme doma. Z naší první dovolené u moře. Poměrně dost fotek už jsem sdílela u mě na IG tady. Po šesti letech jsme s klukama poprvé vyjeli k moři. Jo, je to docela pozdě, ale prostě to tak vyšlo. Předloni jsme o prázdninách dělali klukům pokojík a vloni jsem nás tak napůl vytopila, takže jsme dělali podlahy. A když byli menší, tak já jsem si na to cestování s dětmi nějak netroufala. Hlavně proto, že jsme chtěli jet autem.







A tak jsme jeli letos. Plni těšení a očekávání, jaké to bude a jak se to klukům bude líbit.  Co budou říkat na moře a hlavně, zda to pomůže Bobíkovi na jeho atopický ekzém.
Na sklonku července jsme tedy vyrazili do Chorvatska. Autem. Do domečku, který jsme si tam na týden pronajali. Nechtěli jsme do hotelu, a to hned z několika důvodů. Flexibilita - chtěli jsme dělat výlety a nebýt vázaní jen na hotelu. Nebýt součástí kupy lidí. Jíst kdy chceme a jak chceme. Nemít ohraničený oběd v tu a tu hodinu. A taky kvůli klukům. Nejsou nejtišší (stejně jako my s manželem:))  a nejposlušnější a nechtěli jsme na hotelu dělat vyrvál.
Domeček jsme vybrali pěkný. V krásné tiché lokalitě s terasou ukrytou pod korunami stromů, takže nám tam skoro vůbec nesvítilo sluníčko. Pro mě super. Stačilo mi už jen to vedro.
A kluci? Byli z moře fakt nadšení. Plavali, potápěli se, šnorchlovali a chytali mořské potvory. Smozřejmě jen ty mořem vyplavené. Koupat jsme se jezdili na takovou odlehlejší pláž hlavně kvůli tomu, že tam nebylo moc lidí. Nemusíme totiž pláže stylu lehátko vedle lehátka a mezitím sem tam ručník :) Na tomhle místě nebyly sprchy, které Bobík nutně potřeboval, jinak by se uškrábal, ale zase tam byl studený pramen čisté a "sladké" vody, kam se Bobík vždy šel opláchnout a osvěžit zároveň, protože byla fakt ledová. A to jeho tělíčko právě potřebovalo.










Také jsme vyrazili na širé moře na delfíny. 




A když už jsme u těch ryb, tyhle žraločí zuby dostali kluci od majitele domečku. Jsou ze žraloka, kterého prý v Chorvatsku, kousek od místa, kde jsme bydleli, chytili před 35 lety.



Vždy večer jsme chodili na jedinou, uměle vytvořenou, pískovou pláž u jednoho hotelu, kde se právě takhle večer scházely děti a stavěly z písku nebo se prostě jen koupaly. O to jsme kluky nemohli ochudit, i když Bobík vždy jen na chvilku.


 A ještě pár západů. Já vím, kýč jak bič. Ale vyfotit to člověk prostě musí. Teda můj manžel... 





A nakonec ještě pár momentek.



 

 


Co si vždycky na dovolených užívám, jsou ta živá vystoupení v barech a restauracích. To fakt můžu.



Neříkám, že cesta nebyla dlouhá, ale přežili jsme. Při cestě jsme se navíc stavovali v mém rodišti, které je po cestě a to jsme si vždy cestu zkrátili, resp. si tam odpočinuli. Jeli jsme nahoru na Istrii, aby byla cesta co nejkratší. Bývala bych upřednostnila Itálii, ale kvůli Bobíkovi a jeho ekzému jsme museli na kamínkovou a ne pískovou, a tudíž "prášící" pláž. Já osobně kamínky nemusím, ale zase je díky nim krásně čistá voda. 
To, že se Bobík koupal 4 dny a pak se totálně osypal (ostatně stejně jako Bruník) ze slunce, je druhá věc. Navíc ho slaná voda hrozně pálila a slunce už pak také, takže jsme s ním zbytek dovolené strávili na pokoji a koupat jsme se s manželem chodili na etapy. Já si aspoň vždy v klidu zaplavala a zašnorchlovala. Ale bylo mi to líto, že jsme nemohli chodit celá rodina a zbytek dovolené si na pláži užívat spolu. No, co už.  
Hned jak jsme se vrátili, začali jsme plánovat dovolenou na příští rok. Asi někdy dřív v létě, aby to Bobík lépe snášel. Jsem zvědavá, kam nás to zavane. 
Co vy? Kde jste trávili nebo budete trávit letošní dovolenou?




pátek 2. srpna 2019

Meruňkový koláč s jogurtem


A co budete o víkendu péct vy? Co třeba meruňkový koláč s jogurtem? Třeba protože je teď sezóna meruněk a broskví, tak se vám bude tento recept určitě hodit.
Doma máme rádi vláčné těsto, tak jsem zvolila variantu s jogurtem a hladkou moukou. Z jiné už nepeču. Koláče totiž z jiné nejsou tak jemné. A to my můžeme.

Takže k receptu:
Na těsto budete potřebovat:
200 g hladké mouky
150 g cukr krupice
2  bílé smetanové jogurty (2x 150g)
2 ks vejce
1 lžička prdopeče
cca 500 g meruněk (spíš dle libosti)

Na drobenku (to je trochu od oka):
20 g máslo
20 g cukr moučka
50 g polohrubá mouka
+ hrstičku mandlí na posypání


 

V míse promícháme vejce s jogurty. Přidáme cukr a mixérem pomícháme do hladkého těsta. Přimícháme mouku a prdopeč. Svižným šleháním nám vznikne hladké lité těsto. 
Meruňky dobře omyjeme, rozpůlíme, vypeckujeme, případně nakrájíme na tenké měsíčky. 
Jogurtové těsto vylijeme na vymazaý a vysypaý plech nebo do formy (já použila kulatou formu o průměru 32 cm) a hustě ho poklademe meruňkami.  
Pomocí prstů vytvoříme z ingrediencí drobenku, kterou koláč hustě posypeme. Nakonec jsem koláč ještě posypala mandlemi.
Koláč pečeme v troubě vyhřáté na 180 °C zhruba 35 minut (dle trouby). Drobenka by měla mírně zezlátnout. 
A pokud se vám nelíbí tento recept, zkuste ten se zakysanou smetanou, který jsem tu měla před lety - TADY.