pondělí 20. října 2014

Bydlení s dětmi aneb MINIMALISM LIVING

Děti jsou skvělé! Život s nimi nabere úplně jiný směr. 
Ten, kdo má děti už ale ví, že s příchodem dítěte se celkem radikálně mění zařízení bytu. Alespoň u nás to tak bylo. 
Některé věci jsou od určitého věku (zhruba tak od půl roku věku dítěte) zkrátka tabu:
Koberce
Doma máme asi dva, a to jen proto, aby když si Boban hraje, mu nebyla zima (podlahové topení v tom našem starém baráčku fakt nemáme). Ono totiž denně vysávat rozsypané nebo vylité jídlo není úplně hitparáda. A ten zvuk vysavače mě taky pěkně štve:)
Televize a ovladače
Pokud máte televizi blízko u země tak, že na ni dítě dosáhne, tak se připravte na to, že se v určitém věku dítěte, dlouho na nic nepodíváte. Není totiž větší zábava než televizi vypínat a zapínat. To samé platí s ovladačemi. Všechny tlačítka se přece musí vyzkoušet.
Není lepší zábava než vidět, že se po určitém dětském úkonu něco stane - něco se vypne, zapne, přepne apod.:)
Pračka, sušička, sporák
Knoflíky, displej, svítící kontrolka, to je pro dítě kolem jednoho roku jako magnet. A tak u nás pořád vypojuji všechno ze sítě. Jinak totiž začne pračka sama od sebe prát, trouba hřát a myčka mýt....
 

Odpadkový koš & koš na prádlo
V něm končí spousta věcí a nebo se z něj spousta věcí vrací zpět do domácnosti. Prohrabat se totiž v koši a najít v něm něco zajímavého je strašná zábava. A vyhazovat do něj cokoliv taky. A tak když něco dlouho nemůžete najít, zkuste koš:) Já pro tyto případy odpadkový koš přesunula na chodbu a v kuchyni mám malý odpadkový pytlík zavěšený bezpečně vysoko, který každý den (nebo několikrát denně) vyhazuji do koše.
Květiny - hlavně ty velké, umístěné na zemi
Absolutní tabu, protože stokrát za den zametat rozházenou hlínu a umývat dítě, nedej bože mu vyndavat hlínu z pusy nikoho moc dlouho nebaví.
já nic, já muzikant, aneb když se hrabu v hlíně
Dekorace 
Ať už dekorace na stole, okenním parapetu, nebo kdekoliv v dosahu dítěte jsou nebezpečné, pokud si je chcete zachovat delší dobu. Dítě totiž zkoumá, a zkoumá a zkoumá...
Konferenční stolek
Oblíbené kovové konferenční stolky se skleněnou výplní jsou peklo. Kovové nohy jsou zbraní pro dětskou hlavičku a sklo největším lákadlem, aby do něj dítě bouchalo čímkoliv. My ho samozřejmě máme, ale nohy jsou obaleny bublinkovou folií, rohy s chrániči a stolek je vkusně umístěn v rohu místnosti, kde kryje místo, kde jsou kabely. 
Kabely
Kabely je také samostatná kapitola. Jakékoliv volné kabely v bytě jsou pro děti největším lákadlem. Tahat za ně, vypínat a spínat spínače jak u prodlužovaček, tak u všech lamp apod. Takže kabely schovat !
Obrazy
Také máte v bytě všechny obrazy a fotky, na které dítě dosáhne, nakřivo? My jo. 
Sedačka
Před pořízením dítěte se rozhodně nevyplatí investovat do nové, super drahé sedací soupravy. Tedy pokud ji nechcete mít vkusně upravenou od dětského jídla, pití, zvracení, nudlí apod. My si jí pořídili, protože jsme měli takovou menší a už notně použitou, ale už teď je mi jasné, že ty dvě děti přežije jen tak tak.
Stojan na víno 
To je přece skvělá zábava, vytahovat jednotlivé flašky ze stojanu a chodit je mámě ukazovat. 
Stojany, věšáky, design. žebříky
Tak to je taky poměrně riziková věc. Většinou se totiž zřítí nebo z nich dítě stáhne (nebo se o to aspoň snaží) to, co na nich visí. Naše dítě se pod samostatně stojící věšák chodí schovávat.
Psací, jídelní stůl
Mít na rohu psacího stolu srovnané papíry nebo stojánky s tužkami apod., to je taky docela riziko. Stejně jako talíř s nedojedeným jídlem nebo velký hrnek s čajem/kafem. Ve fázi, kdy dítě dosáhne na stůl, se snaží si z něj ukořistit cokoliv, co by mohlo prozkoumat, příp. přinést ukázat mámě a po cestě toho půlku vysypat.
Skříňky
Ať už kuchyňské, koupelnové nebo ty s oblečením. Jakmile na nich nejsou bezpečnostní zámky a vy nejste chvilku v dosahu dítěte, tak se připravte, že vám v nich dítě udělá pořádnej "ordnung". 
Myčka
Taky myčku občas úplně nedovřete? Chyba! Okamžitě naběhne baby a vyndá z ní co si zamane. Ideálně však nůž nebo něco podobně nebezpečného.
Záchod
Teprve až s příchodem dítěte si uvědomíte, jaké štěstí je, když jste v oné místnosti úplně sama a nemusíte brát dítěti z ruky toaleťák, štětku, časopis, zkrátka všechno, co tam máte. Zároveň se pro vás tato místnost stane jedinou relaxační místností. Časopisy už čtu pouze na záchodě. Jinde a jindy to většinou nestíhám.


I když se vám zdá, že dítě hlídáte, jak jen to jde, domácí práce dělat musíte a v tu chvíli se z dítěte stává neřízená střela, která se chce nějak zabavit a tak hledá, co ještě nevyzkoušelo a vy se nestačíte divit, na co ti malí rošťáci přijdou. Já pro tyto chvíle praktikuji jídelní židličku, ale tam to také není na dlouho.
A tak těm z vás, kteří ještě děti nemáte, rozhodně nedoporučuji investovat do drahého designového, nedej bože, bílého nábytku. 
Zkrátka, když si pořídíte děti, vaše bydlení je náhle takové....minimalistické:) A taky se naučíte všechny věci hned uklízet a nenecháváte je položené na stole půl dne.

11 komentářů:

  1. Tak toto si dovedu živě představit,neb mám 17-ti a 19-ti měsíční vnoučky,které jsou u nás několikrát týdně a vždy když odejdou mám pocit,že u nás bouchla puma.Dcery syn(ten mladší) je podstatně živější,takže dcera si neoddechne ani na oné místnosti,neb když se tam zavře,tak mrňous buší na dveře vším,co najde.A tak se stává,že toaletní papír ukazuje směr cesty přes celý byt až do obýváku.Jako bych na fotkách viděla jeho!!!Jsou to zlatíčka!!!!Jana Č.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jojo, toaletak, to je velka zabava:) Je s nima ale sranda. Jednou budeme jeste rady vzpominat.

      Smazat
  2. Znám.-)vzpomínám,když moje děti byly malé.-)Hezký nový týden.-)Věra

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já si to na jednu stranu taky uzivam. Je mi jasne, ze budu jednou jeste rada vzpominat. Hezky tyden i Tobe, Verko.

      Smazat
  3. Tak to máme jinak. Zásadně jsme nic neschovávali a pamatuju si jenom tak měsíc dva, kdy malá vyndavala knížky z knohovny, aby si je prohlédla, ale nezandavala je zpátky. Jedinou změnou jsou záslepky zásuvek a pravda, do kuchnyně jsme měli dvířka (asi do 20ti měsíců dcery). Ale úplně chápu, že každé dítě je jiné a děkuju za naší kliďasku :-) Jinak super článek, pobavil :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Maru, tak to jste měli dobré. Já si ze začátku taky říkala, že nic schovávat nebudu, že ho prostě naučím to nedělat, ale po pár týdnech mi došla trpělivost. Teď už všude zavírám dveře, aby tam ta naše neřízená střela něco neprovedla.

      Smazat
    2. Počkej, zanedlouho přijde na to, jak si je otevřít:) Ale jinak to, co popisuješ taky neznám, jak tak pozoruju v okolí, přijde mi, že chlapečci si hrají a zkoumají okolí fakt úplně jiným způsobem než holčičky... A jsem zvědavá, jestli taky někdy budu mít chlapečka a zažiju tu klučičí energii pěkně z první ruky:)

      Smazat
    3. Zanedlouho nam prijde na svet druhy kluk, tak to bude dvojnasobna "sranda". Ale taky jsem slysela, ze holky jsou takove klidnejsi. I kdyz - kazde dite je uplne jine a znam i holcicky, ktere to umi pekne roztacet:)

      Smazat
  4. Nohy stolu obalené bublinkovou fólií :) ... no to by se Ondra po.... :) :) :).

    Jinak už i já začínám pociťovat rozdíly mezi "holčičím" a "klučičím" prozkoumáváním světa :), i když se mi ježí chlupy na zádech při tomto genderovém dělení, ale je to tak ...

    Jo a Boban je čím dál krásnější!

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Nahodou - je to u nas takovy industrial living:)) NO, skoda, ze ja tu jemnejsi holcici stranku nepoznam. I kdyz ja bych mela urcite peknou certici, kdyz jsme s velkym Bobem takovi cholerici:))

      Smazat
  5. Taky jsme si hráli na podlaze bez podlahového topení a přežili jsme:) Pozor na koberce - dlouhá léta jsem měl ekzémy, pak se zjistilo, že mám alergii na roztoče a bác ho - koberce šly pryč a bylo po ekzémech.

    OdpovědětSmazat