čtvrtek 26. února 2015

Dva

Když jsem byla těhotná s Brunem, pořád jsem si říkala, jak já to vlastně zvládnu, vychovávat dvě děti. Všichni mi říkali: "jo, holka, připrav se, že to bude fuška". A tak jsem se na to celé těhotenství snažila připravit. Hlavně psychicky. Já, starý cholerik, který nemá trpělivost a hned kvůli všemu vypění.
Musím ale říct, že zatím to jde. 
Bruno je totiž mooooc hodné miminko a skoro vůbec nebrečí. To jen někdy, když se v návalu chutí napiju coly a nebo si dám rohlík s poličanem:))
Prdíky sice má, ale strašně statečně s nimi bojuje a jen při tom tak různě frká, hrká a funí. Ale nebrečí.
To s Bobíkem to bylo jiné, ten ze začátku docela plakal. Čím to ale bylo, teď, s odstupem času, nevím. Trochu si říkám, že možná neplakal kvůli větrům, ale kvůli mému psychickému rozpoložení. 
Při prvním mimču totiž člověk neví co a jak, psychika je po porodu rozhozená, takže jsem pořád brečela a strachovala se, zda dělám všechno správně. 
Teď je to ale úplně jiné. Teď už zkrátka vím. A jsem přesvědčená, že je to ono, proč je Bruno tak v pohodě.
Už se totiž nestrachuju, zda dělám všechno správně. Nepanikařím, když někam jedu, kde a jak tam nakojím a hlavně, aby mi tam mimčo neplakalo a nerušilo tak ostatní.
Také už:
- vím, jak se správně kojí a kojím bez problémů
- striktně nedodržuji pravidelný čas kojení tak, jak nás to v porodnici učili, ale kojím klidně i po hodině, zkrátka tak, jak si Bruno řekne
- znám spoustu triků na bolavé bříško
- oblékám ho hlavně do overálků - easy to wear  a ne do bodýček a šik tepláčků, které jdou tak špatně navlékat
- nedezinfikuju dudlíky x-krát denně
- nejezdím kvůli každé vyrážce k doktorce
- nesleduju v kočárku, zda "opravdu" dýchá
- nebojím se s ním jakkoliv manipulovat (dřív mi některé říhací polohy tak nějak nešly praktikovat - bála jsem se, že mimču nějak ublížím)
A asi toho bude časem víc.

Už  ale vím, že lidský kontakt, přivinutí, obejmutí a láska je to nejlepší, co pro dítě můžu udělat. Jakmile vezmu Bruna do náruče a přivinu ho, ihned se uklidní.

Musím ale i hodně krotit Bobíka. Hlavně v tom, aby tolik nekřičel (křikem totiž upozorňuje na to, že se mu právě nevěnuju), nedělal rámus (nebouchal do věcí, když zrovna Bruno spí nebo když ho kojím) a také nebyl tak zbrklý, když je v blízkosti Bruna (aby Brunovi nechtíc neublížil - přece jen v těch ani ne dvouletých ručičkách ještě nemá tolik citu, a taky aby ho pořád nepusinkoval, což je na jednu stranu strašně krásné a dojemné, ale občas ho tak ducne do hlavičky, že se děsím, aby mu něco neudělal). Jinak mi ale strašně moc pomáhá (připravuje mi plenky, odnáší ty špinavé, podává dudlík pro Bruna, dává prádlo do pračky, nosí mi ručník před koupáním atd.)
Také vození kočárku v jedné ruce a vodění Bobíka v druhé ruce je trošku artistický výkon. Zvláště na úžasně rozbitých chodnících u nás ve vsi. Ještě, že mám kočár trojkolku, protože se čtyřkolkou si to vůbec nedovedu představit (jednou jsem si zkusila zaaretovat přední kolečko a málem jsem se nehnula z místa:)). No a jít s dětmi sama na procházku do města bude asi taky fuška - to jsem zatím ještě nezkoušela. Všude, kam potřebuju, si zatím dojedu autem, a pak dojdeme jen kousek. Bobík totiž sice krásně chodí, ale když jdeme delší vzdálenost, tak začne dělat různé vylomeniny , vzpírat se mi, sedat si na zem a nebo chce vzít do náruče, což jaksi s kočárem v druhé ruce, nelze praktikovat. A tak chodíme spíš na kratší procházky a zbytek času jsme na zahradě.

Zkrátka, musím říct, že si ty dvě děti strašně užívám. 
A navíc, přijde mi, že toho zvládám víc než předtím. Ano, bude to částečně tím, že nemám ve volných chvílích otevřený notebook, protože ty volné chvíle víceméně nejsou a když, tak buď uklízím a nebo žehlím. A taky mi moc pomáhá velkej Bob. To je super a hodně nás to ještě víc stmeluje. 
Také jsem začala mnohem víc vařit a hlavně péct. A vůbec mi to nevadí. 
Na blogování a surfování po netu si ale stejně čas vždycky najdu, protože jinak by mi hráblo:)
No a na fotce můžete vidět, jak se ti naši božani milujou:)

Jak jste na tom byli vy, když se vám narodilo druhé dítko? Byli jste víc ve stresu ? A pomáhala vám vaše druhá polovička?

15 komentářů:

  1. Ahoj Péťo, mám velmi podobné pocity. S druhým dítětem toho mnohem méně řeším :-) A rozhodně jsem také zaznamenala, že se dvěmi dětmi toho stíhám ne stejně, ale dokonce více než s tím jedním :-) A pokud jde o mou drahou polovičku - tak na tu mou byl stoprocentní spoleh s jedním, ale i nyní se dvěmi dětmi. Bez něj by to bylo o hodně těžší :-) Krásné chvíle s dětmi Anička

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ani, tak to jsem rada, ze mame podobne pocity. Jsem rada, ze se proroctvi meho okoli mylilo:) A je fakt, ze ta pomoc od manzelu je skvela. My totiz mame babicky daleko, takze jsme na to vlastne sami dva.

      Vymazat
  2. Dobrý den Péťo,kouzelné fotky.Má dcera má chlapečka starého 21 měsíců,ale vůbec si nedovedu představit,že by k němu měla mít ještě malinké mimčo.Vojtík je totiž strašný ďábel,vztekloun(to mu již prorokovaly sestřičky v porodnici,když byl v inkubátoru) a neposlucha,takže dcera je z něj docela vyřízená.Ale zase dokáže být milý,přijde se přitulit,což také ne každé dítě umí.(syn má o dva měsíce staršího prcka,to je kliďas.Ale na mazlení moc není).Tak doufám,že druhého potomka bude mít také pohodového,moc bych jí to přála!!!! Ať máte s dětičkami jen samé radosti!!!
    Jana Č.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dobry den, Jani, diky za navstevu. My meli Bruna, kdyz Bobanovi byl rok a pul, tak jsem se taky bala. Samozrejme jsou chvile, kdy taky trochu silim, protoze Boban ma zrovna vztekaci obdobi, ale kdyz jdu na nej po dobrem, docela rychle se uklidni. Tak drzim palce dceri, at to druhe ditko je klidas. Ono to urcite pujde:)

      Vymazat
  3. Kluci jsou úžasný! Bruno je už od pohledu velkej pohodář a s bráškou budou super dvojka, přeju pohodové chvíle s klukama a i kousek volného času pro sebe, Makéta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dekuju, Market. Snad to pujde hladce i dal.

      Vymazat
  4. Cermi, jak ja ti rozumim:) sice mame deti od sebe mnohem delší interval (4,5) , ale i tak jsem si rikala, jaky to bude, rozdělit lasku mezi dva. a hlavne, jak bude reagovat starsi bracha?:) ale ten byl a je naprosto fantastickej. Rozu miluje a ona miluje jeho. Co se tyka chovani, tak Prokop si teda občas pozornost taky vynucuje... a všechno se mu musí rikat 100x, ale to není tim, ze prisla segra, ale proste je v takovym veku...delal to i před tehotenstvim:) zkousi, kam az muze - holt začínající predskolak... je fakt, ze nekdy toho mam plny zuby, ale rozhodne to není takova katastrofa, jako to bylo, když jsem mela jen jeho..chybela mi práce, lidi, citila jsem se totalne odstrcena a byla jsem z toho psychicky dost na dne... a Prokop? rval, rval rval.. nejen tim, ze mel dost zdravotnich problemu, ale asi i z toho, jak se jeho mama stresovala. Rozu si naopak strasne moc uzivam - teda je oba:) a zvladam toho mnohem vic. Varim denne, i když starsi je ve skolce - ja musim prece taky jist:) a skolkovej když prijde, vyjida lednici - stejne jako jeho tata vecer. Pecu - ale pecu i věci nove, zkousim... to by me při první materske mohlo...:) mam hodiny ze dne, kdy bych se na všechno nejradši vy... ale pak se na me jeden nebo druhej usmeje a všechno je zase ok:) a co se tyka pomoci tatinka? chodi z práce pozde, ale koupani v pul 8 z 90% stiha... představovala bych si asi trochu vetsi pomoc, ale jinak to nejde... takze asi tak:) at se vam dari tak krasne i dal a tesim se, az se uvidíme, katrin

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidis, Kaci. Kdo by to byl do nas rekl, ze?:)) To vis,ze Boban ma taky sve dny, kdy bych obcas vylitla z kuze, ale kdyz jdu na nej po dobrym, docela rychle se zklidni. No a s tim varenim, pecenim a zkousenim novych veci - to mam uplne stejne. Taky bych to do sebe nerekla:) A je fakt, ze pomoc tatu se hodi, zvlast, kdyz mame babicky daleko. Dik za komentar !

      Vymazat
  5. Krásní jsou! A zní to od tebe jako reklama na dvě děti:) Já si to zatím radši moc nemaluju...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Diky, diky. No, ono samozrejme nekdy to take neni lehke. Boban ma zrovna trochu vzdorovite obdobi, ale jak jsem psala holkam vyse, kdyz jdu na nej po dobrem a zrovna nevypenim, docela rychle se uklidni. Nebo ho zkratka poslu, aby pohoupal Bruna a to hned bezi a je po kriku. Ja se taky bala, jak to pujde a nakonec jo, jde to. Ale kazdopadne plati stare zname porekadlo: "jedno dite = zadne dite". Ted jsem rada za chvilky, kdy jsem doma jen sama s Brunem ....to je pak oaza klidu:)) Tak drzim palce, at to mate doma ve ctyrech take pohodove. Uz za chvilku, ze?:)

      Vymazat
  6. Supr článek, kluci jsou fajní :) Sama jsem zvědavá jak to bude za pár měsíců u nás, ale Klárka už v té době bude mít 3, 5 tak snad to bude klidnější. Vzdorovité období má docela úspěšně už za sebou a taky je skoro soběstačná, což se myslím taky bude hodit.. Užívej si prďolky a těším se na další článek :) Hezký víkend, K*

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kamco neboj, bude to fajn. Klarka ti bude strasne pomahat. Holcicky jsou v tomhle dobre. Navic uz je starsi a samostatna. Tak at ten finis dobre zvladnes a tesim se, ze si potom prectu i tvoje pocity u tebe na blogu:)

      Vymazat
  7. Milá Peťo, to je prostě NÁDHERA!!! Kluci jsou překrásní, úžasní....věřím, že si to moc užíváš!!! :)
    Já budu mít další přírůstek, když bude Štěpánkovi rok a 10 měsíců, takže nějak podobně. Už se na to těším....a samozřejmě promýšlím, jak to všechno logisticky zvládnu. Ale nebojím se toho :)
    Děkuji za článek, který je pro mě pohlazením.... Ať je všechno i dál v pohodě a ať jsou Ty společné chvilky úžasné....
    Krásný den...Kat...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Kat, diky za navstevu:) Tak to je super, ze budes mit druhe taky tak relativne brzo. A uz vis zda to bude holka ci kluk? Myslim, ze pokud budes v klidu ty, tak i deti. Aspon ja to tak mam. Jakmile se zacnu z neceho stresovat, oni to vyciti a zacnou brecet nebo zlobit. Je to hrozny, jak je matka s tema detma propojena. KDybych to nezazila, tak tomu neverim. Holt, porad se mam co ucit:) Tak se tesim, az si pak o tom taky u tebe prectu. Pa a uzivej ...P.

      Vymazat
  8. Ahoj, mám na chlup stejné zkušenosti s druhorozeným.

    OdpovědětVymazat