čtvrtek 31. prosince 2020

Vánoce 2020 a přání do 2021

Letošní rok byl takový jaký byl. Nikoho by nás v lednu nenapadlo, že budeme půl roku tolik času trávit doma. Nám, co máme zahrady a lesy a pole kolem domu, to ani tak nevadilo, ale jak jsem tak sledovala lidi na sídlištích, ti toho asi měli dost...

Na všem zlém je ale vždycky něco dobrého. Osobní vztahy a vazby se jistě u každého vykrystalizovaly a určitě si spousta z nás užila krásné dny doma s nejbližšími.

A i ty Vánoce stály za to. I když na Štědrý den u nás pralo sluníčko jak v létě. A stejně tak dnes, v poslední den roku.

Níže koukněte, jak jsme Vánoce prožili my. A když sjedete na konec fotek, u fotky s pouštěním lodiček má pro vás novoroční přání (ta fotka s ním totiž souvisí)...

  

Stromeček jsme letos s klukama ozdobili nebývale brzy, protože děti byly dlouho před Vánoci nuceně doma a chtěli jsme to mít hezké. Stejně jako vloni hrály prim moje macramé ozdoby. I klukům se líbí, tak mám radost. Doplnili jsme je blýskavými zlatými ozdobami, skleněnými rampouchy a takovými provázkovými zvonečky.


Vánočka byla letos brnkačka. Již hotové těsto mi podarovala švagrová, takže jsem ho nechala jen přes noc nakynout a ráno zapletla. Sice to byla klasická kynutá vánočka a ne tvarohová s prdopečem, jak ji dělám já, ale byla dobrá i tak a mně těsto ušetřilo práci, takže třikrát hurááá.

Dopoledne jsme, jako každý rok, šli potěšit zvířátka do lesa... Je to taková naše tradice a já bych byla ráda, kdyby nám to vydrželo třeba ještě deset let (kéž by  - no, kdyžtak budu chodit sama, že jo?:))

 

Já si při té příležitosti natrhala vřes jako přízdobu štědrovečerní tabule (koukněte níže)...

K obědu jsme měli vinnou klobásu a kubu. Kubu miluju. Někdo jí klobásu jako předkrm u večeře, já ji někdy servíruji, někdy ne, ale kubu dělám každý rok. Klobásku spíš kvůli manželovi a klukům...


Ještě před večeří kluci připravili dárky pro Ježišíška:))



Tabule úplně jednoduchá. Ve středu stolu záclona z ikei, jednoduché ubrousky, srdíčka, které jsem vystřihla z březové kůry a ten vřes, který jsem si to dopoledne nasbírala v lese.



Kluci ve vánočních kravatách uvázaných tak trochu "na prasáka" :))


Cukroví jsem letos moc nehrotila. Perníčky nám podarovala moje mamka (u nich jsme je i zdobili) a hezky se mi povedly jen perníčky a nepečené kuličky. Jinak se mi, co se cukroví týká, letos nějak nevedlo...

Bruníkova radost z čepice a roušky s motivem dětské hry....

To jsem si jen vyfotila pro mě zajímavé zátiší psací tabulky, lebky ze střílecí hry pro dva a alkoholové zbytky z večeře:)



Jablíčka jsme nakonec také stihli rozkrojit, i když až druhý den... Kluci se u toho málem poprali a posléze málem potrhali smíchy....


A nakonec jsme stihli i to pouštění lodiček. 





A teď to přání pro vás. Přeju vám, ať vám v roce 2021 světýlka ve vašem životě svítí stejně jako na lodičkách na úvodní fotce a ať stejně jako ty lodičky držíte všichni spolu. Ať jste obklopeni rodinou a dobrými přáteli, protože s lidmi, kteří vás milují, fandí vám a ochraňují vás (a vy naopak je), to bude všechno jednodušší.


Těším se na viděnou v roce 2021.


1 komentář:

  1. Vzpomínky na rok 2020 jsou tedy pekelné. Všechno to začalo tím vymyšleným bacilem z Asie. Já jsem babka, která už něco zažila. Komunisty jsem přežila, v letadle jsem několikrát letěla, ale aby si vymysleli vládní zmocněnci takovou kravinu, na to už tady asi nemám. Do toho všeho se nám při štědrovečerní večeři vybily akumulátory...

    OdpovědětVymazat