Od nového roku jsem nějaká nakřáplá (doufám tedy, že to nebude "jak na nový rok, tak po celý rok"), a tak na procházky o volných dnech jezdil s Bobíkem manžel.
No a jak je u něj zvykem, z každé procházky se vrací s minimálně jedním novým známým. O víkendu od nového známého dokonce donesl i "dárek" - topinambury neboli židovské brambory či jeruzalémské artyčoky. S pánem se seznámil, když je zrovna vydobýval ze země, takže to bylo příhodné.
Část z nich jsme zasadili (máme od něj veškeré instrukce co a jak) a zbytek jsme si udělali k večeři. Bylo to mé "poprvé" a musím říct, že určitě ne naposledy.
Topinambury jsme dělali zapečené se šlehačkou a parmezánem. Na másle. Takže dietka:) Samy o sobě jsou ale topinambury dost nízkokalorické. Takže na opravdovou dietu jako dělané.
Dají se jíst i syrové, ale pro začátek jsem zvolila pečenou variantu. I proto, že stále kojím...Chutí jsou něco mezi kedlubnou a artyčokem.
Doporučuji zkusit.
Zrovna jsem je dostala v bedýnkách... Díky za recept, už jsem si lámala hlavu, jak na ně...
OdpovědětVymazatOny se daji jist i syrove, ale asi budou trochu nadymat (stejne jako kedlubna). A nebo bych je klidne dala zapect jen s tim parmezanem a dala jako prilohu k masu. Diky za navstevu, mamino:)
OdpovědětVymazat