středa 2. ledna 2019

Takové byly....Vánoce 2018


Letos jsme to komplet prostonali. Né moc, ale žádné mé milované procházky a pobyt na čerstvém vzduchu se nekonaly. Teda kromě štědrodopolednímu pohoštění lesních zvířat, kam jsme nakonec šli jen s Bruňou. Nejdříve totiž byly nachlazené děti a ve finále já. A tak procházky nakonec zbyly na dědu a babičku, kam jsme se před Silvestrem přesunuli, abych se mohla v klidu vyležet, vypotit, vyspat. Hlavně bez řevu a rvaček. Jo, kluci se pořád o něco hádají, perou a řvou. A já je překřikuji, takže to ještě ke všemu odnesly moje hlasivky a průdušky.


Letos jsme pochoutky na strom nepřivazovali, ale jen rozhazovali. Ty provázky nejsou jsou pro zvířata nebezpečné.
Vánoční svetry se letos také nekonaly. Myslela jsem, že z toho bude tradice, ale ono je večer vždy už takové vedro, že by se kluci upekli a letos je ani nechtěli. Tak měli aspoň tyhle vánoční ponožky (sobíkům a Santa Clausům neholduju, ale tohle je dárek od babičky, takže budiž). A na košilích vánoční odznáčky.




Letos poprvé měli kluci na dárcích jmenovky. Bobík už totiž umí číst svoje a Bruňovo jméno ! Tak rozdával. V předchozích letech jsme dárky odlišovala jiným balicím papírem. Každý měl svůj. Letos taky, ale jmenovky k tomu.


 


Obrovská radost. Kancelářská sada. Bobík si MOC přál sešívačku a
děrovačku. Sranda...

Jako úvod nic moc, ale Vánoce jsme si užili. Kluci letos nedostali ani jedno auto. V podstatě jen nové, menší lego (pro větší děti), hodně her a nějakou tu pistoli. Bruňda pak hrací knihy s piánkem a oba nové knihy k elektronické tužce. Ale i tak jsou nadšení. Celé Vánoce se z pokojíku ozývají koledy nebo lidové písničky a Bruňův zpěv (jo, cítím v něm hudební potenciál...aspoň někdo bude po babičce :)).




Letos jsme neměli pod talířem šupinu, tak doufám, že nám to neodnese štěstí (jo, jsem hrozně pověrčivá) . Kapra mi totiž už naporcovaného dovezl táta přímo z rodných Jižních Čech, takže jsem si už neměla co schovat. Ale jablíčka jsme si rozřízli a lodičky jsme také pouštěli. Jediná moje lodička se od kluků odpojila a plula na druhý břeh....no nevím, co si o tom myslet...radši nemyslím:))
Doufám, že jste měli vyvedené svátky a do nového roku jste vstoupili PRAVOU. 

pondělí 24. prosince 2018

Stromečková


Ozdoben včera v noci, aby měly děti ráno překvápko. Jako každý rok. Ten příští už ale asi budeme zdobit společně. Vlastně už jsme tak trochu začali. Letos totiž máme kolekci. A kluci si jí navázali sami. Kvalita čokolády sice nevalná, ale k dětství kolekce na stromeček zkrátka patří, takže jsem o ní kluky nechtěla připravit. My s bráchou jsme jí totiž milovali. Vždy jsme soutěžili, kdo dřív uloví ty nejlepší bonbóny. 
Nazdobený ho máme opět slaměnými ozdobami, ozdobami z dřevěných korálků, které jsem dělala vloni a asi třemi macramé vločkami, které mi zbyly. 
Celé místo dotváří adventní kalendář, už bez úkolů. I tak vypadá pořád docela hezky...
Dárky dám pod stromeček až večer, až po večeři půjdou kluci ven prskat prskavky. Letos jsme totiž přestěhovali jídelní stůl do obýváku, takže nemůžou čekat v kuchyni jako předchozí roky, kdy kluci seděli u štědrovečerní hostiny a já se šla podívat, zda už byl u stromečku Ježíšek a vše mohla připravit.
Ani nevím, co si vezmou letos na sebe. Možná vánoční svetry, ale možná jen košile s vánočními odznáčky. Uvidíme.









Ani zvířatům snad do lesa dát nepůjdeme. Kluci mají už dva dny zvýšenou teplotu a nechci riskovat. Podnikneme to tedy možná zítra či pozítří. Snad se dožiju. Strašně mě dnes od rána bolí hlava, jak jsem v podstatě tři dny nebyla pořádně venku... A tak doma aspoň celý den větrám, abych měla přísun čerstvého vzduchu. Jo vlastně včera ! jsem myla okna (nějak jsem na to letos zapomněla) a tak jsem vlastně na vzduchu tak trochu byla...
Ale dnes Vám chci hlavně popřát veselé a radostné vánoční svátky a v tom novém roce ať jste hlavně zdraví, hodně spolu a máte pořád úsměv na rtech. A pohlížejte na ten život trochu víc s nadhledem. Je to pak všechno veselejší... ŠTASTNÉ A VESELÉ  

čtvrtek 20. prosince 2018

Vánoční přáníčka


Letos jsme je pojali nakonec ve stylu co dům dal. Větvička buxusu ze zahrady a tiskátka z brambor, které evokují vánoční ozdoby. A pak už jen dokreslení šňůrek a bylo.
Letos poprvé se také podepsal i Bobík. Teda kluci se podepisovali každý rok, ale tentokrát už Bobík píše. Nejdřív to byl jen Bob, ale potom dopsal i toho "íka" :)) Bruňa se podepsal také. Kreslil všude švestku, svojí značku ze školky:))
A tak jak každý nadává na poštu, já v pondělí poslala a v úterý byla přáníčka u svých majitelů, takže za mě pošta dobrý. (A musím tedy říct, že i když posílám zboží z eshopu, tak doručení je také vždy druhý, nejpozději třetí den. Jestli je to výhoda malé obce, nevím, ale překladiště je u všech stejně v Praze, takže ....).

Co vy a přáníčka? Posíláte ještě přání poštou nebo jen elektronicky?












pondělí 17. prosince 2018

Předvánoční shon

 

Letos tedy doslova. Začalo to tím, že jsem se nemohla rozhodnout, jaký dětem udělám adventní kalendář a skončilo to tím, že jsem v půlce minulého týdne zjistila, že ten další už jsou Vánoce. Pořád jsem tak nějak žila v domnění, že mám ještě 14dní.
Teda takhle. Dárky pro kluky mám nakoupené nějakou tu chvíli. Letos jedeme převážně v legu a knihách. Bobovi jsem nakoupila minulý pátek, akorát těm našim jsem to rozlouskla až včera. Pořád jsem se nemohla rozhodnout.... Takže dárky by byly a to ostatní nakonec taky.







Perníčky jsme pekli minulý týden, ale až o víkendu zdobili, protože nám do toho skočila školková besídka a s tím spojená návštěva babičky a dědy a i když jsem si myslela, že babička s klukama perníky ozdobí, nestalo se tak, takže jsme to řešili až o víkendu. Ostatně stejně jako přáníčka. Ale ty dám asi do samostatného postu - jako každý rok.
Vosí hnízda a rohlíčky už mám taky, takže zbývají jen tyhle lanýže a ty jsou hned. Zbytek mám od mamky a stejně hned po Vánocích odjíždíme k našim, takže víc toho ani nebude třeba.

Ještě krátce ke školkové besídce. Měla jsem z ní trochu obavy. Máme několik nových učitelek a přišlo mi, že kluci nejsou moc natrénovaní, co se básniček a písniček týká, i když jsme to doma dost trénovali. Moje obava však byla lichá. Byla to nádherná podívaná a strašně jsme se bavili. Celé to kočíroval náš Bruňa, který přednáší a hlavně zpívá s takovou vervovu, že přeřve všechny děti tak, že to slyší i u sousedů, asi:)))
Besídka byla na čertovské téma. Kostýmy handmade aneb co dům dal....





Tahle krásná přáníčka a dárečky z keramiky jsme dostali od kluků po besídce jako dárek. Pod andílky jsou otisky rukou a z druhé strany krásné ozdoby ze třpytivých papírků...


Co vy a letoší Vánoce. Jste připraveni ?

Já & adventní trhy 2018



Říjen, listopad a začátek prosince obzvlášť, byly celkem hektické, ale to už tak bývá. Spousta objednávek, věcí na zakázku a do toho ještě trhy, na které jsem po téměř roce a půl fungování mého eshopu, kývla. Účastnila jsem se celkem 3 trhů. Jednoho takového předadventního a dvou adventních.
Oba byly v okolí mého bydliště, ve Slaném a Kladně. Na začátek musím říct, že atmosféra byla nesrovnatelná. Samozřejmě je to dáno lokalitou. Slané, královské město, které má mnohem méně (a méně kulturně akčních) obyvatel než akční Kladno. A tomu odpovídala i návštěvnost trhů. Ale nevadí, i to je zkušenost.
Ten poslední trh, který se konal předminulý víkend ve znovu obnoveném retro kině Sokol v Kladně, byl skvělý. A to z mnoha důvodů. Já jsem na tento trh natrefila vlastně náhodou, když mi o něm řekla, jedna prodejkyně právě ve Slaném s tím, že už ale stejně bude asi obsazený. Ale já nelenila a riskla jsem to. Napsala jsem organizátorům, ale ti mi odepsali, že je už opravdu plno, ale že pokud by se náhodou uvolnilo místo, určitě mě budou kontaktovat, že se jim můj sortiment moc líbí. Řekla jsem si OK a celou akci tak trochu vypustila. Jenže pár dní před mi bliknul email, že by pro mě měli místo a jestli mám ještě zájem.  Na pár hodin jsem zaváhala, protože naše adventní akce s klukama už byly dost rozplánované (jakože perníčky, tvorba přáníček, výlety adod.), ale říkala jsem si, že to prostě musím v tom Kladně ještě zkusit. A ono se mi to opravdu vyplatilo.
Moje promomísto bylo úplně jiné než všechna ostatní. Jak by taky ne, když tam byly povětšinu menší fashion doplňky, příp. bytové dekorace nebo nějaké oblečení. Ale takové obří macramé a boho lapače jsem tam měla jen já. A byla jsem strašně ráda, že za mnou spoustu lidí přišlo a promomísto a vlastně všechny výrobky mi chválilo. A jo, byla jsem tam asi nejdražší. Ale já prostě "obchodní politiku" ručně vyráběných čelenek, bižuterie.. [další výrobky si dosaď sám] za dvacku neberu a nesouhlasím s ní.
1
tohle je Pracovna Ženy s.r.o. ve Slaném
Kromě toho, že lidé kupovali, brali si i vizitky a už se mi jich i několik ozvalo. Ale co víc. V Kladně jsem se seznámila s úžasnou skupinou kulturně činných lidí, kteří vědí o každé akci, trhu, hudební záležitosti atd., která se v Kladně děje, a tak už se mi začíná blýskat třeba na můj první workshop macramé, které tolik lidí na trhu uchvátilo. Žádná Praha zatím, ale pro místňáky, of course:)
Zkrátka mám radost, že jsem se trhů účastnila, i když to balení, zavážení a rozbalování produktů je něco fakt šílenýho. Ovšem už začínám mít celkem systém:)
Na Prahu si zatím netroufám, a to hlavně asi z finančních důvodů. Prostě dávat několik tisíc za pronájem místa je na mě ještě stále mnoho, i když chápu, že bych se dostala do povědomí mnohem víc lidem.
A pokud chcete vidět, jak vypadaly moje promomísta, koukněte na fotky. A těm, kteří se zastavili, příp. nakoupili, tisícekrát děkujiiiii. Petra
3
2