Tip na výlet: Táborská setkání

Ani nevím, po kolika letech jsem se opět byla podívat na Táborská setkání v mém rodném městě. Nepocházím přímo z Tábora (asi 10km od něj), ale narodila jsem se zde. 
A také se zde každý rok, letos již po 24té tento festival konal. Akce, která nechává nahlédnout do středověku, konkrétně do první poloviny 15. století, do doby, kdy se vlády nad městem ujal husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova. Hlavní program festivalu trvá vždy tři dny, od pátku do neděle a koná se druhý zářijový víkend (resp. týden, protože drobné akce běží vždy celý týden). Sice jsem původně měla být na "kids víkendu" s kamarádkami z VŠ a jejich dětmi, ale ten se nakonec nekonal, a tak volba byla jasná. Jelo se k našim a kluci s námi šli poprvé na Táborky.

Už v pátek jsme se jeli s dědou podívat na výstavu papírových modelů vláčků a modulové železnice dětí z průmyslovky v Táboře. Já si cestou vyfotila pár krásných domů a malebných zákoutí, kterými se okolí hlavního táborského náměstí pyšní a samozřejmě pomník Jana Žižky, která Žižkovskému náměstí vévodí.

Boban si dal výjimečně i zmrzku (s chlebem), protože se udělalo nečekaně teplo a děda by mu koupil i modrý nebe, kdy by si řekl. A tak jsem přimhouřila oko:)  Na večerní velké zahájení jel jen velkej Bob, ale prý to bylo moc pěkný (tradiční pochodňový průvod, slavnostní ceremoniál, videomaping, ohňostroj atd.).

V sobotu jsme vyrazili na slavnostní přehlídku kostýmovaného průvodu. Lidí bylo jako každý rok strašně moc. Krásné počasí tomu nahrávalo. Průvod historických kostýmů, jsme samozřejmě nestihli, ale mě to vynahradil bohatý doprovodný program, pouliční kapely a hlavně skvělý program pro děti. Prošli jsme si i středověký řemeslný trh, staročeský jarmark a zkoukli jsme i jednu z několika historických bitek.

Dětí tam teda bylo jako smetí, takže se tam skoro nedalo hýbat, ale co jsme si chtěli vyrobit,  to jsme si vyrobili a co jsme chtěli zažít, to jsme zažili. Bobík kreslil, maloval a všemožně tvořil a zúčastnil se také mnoha dalších aktivit, které tam byly pro děti připraveny. Akorát na koně (tedy poníka) ho babička s dědou nevzali. Škoda, že  jsem tam v tu chvíli nebyla, já bych ho na něj posadila:)
Hned po cestě jsem si na hlavičkách několika dětí všimla krásných přileb a pořád jsem hledala, kde ji seženu. Nakonec jsme ji našli a sami jsme si ji vyrobili. Strašně se mi líbí a navíc je šíleně jednoduchá. Budu jí používat jako mustr po výrobu dalších přilbiček třeba na karneval a nebo jen tak, na dětskou party.

No a večer jsem si konečně na vlastní ucho poslechla Vojtu Dyka & B-side band, kteří  jsou teď tak populární. Bylo to fajn, ale asi jsem očekávala něco víc, nevim. Navíc skončili skoro o hodinu dřív, než bylo v programu, což mě tedy docela naštvalo. 
Pokud jste Táborská setkání ještě nikdy nenavštívili, určitě doporučuju.