pondělí 6. června 2016

První závody


V sobotu se Bobík zúčastnil svých prvních cyklistických závodů. Pořádala je moje kamarádka Lenka s manželem v Koutech u Ledče nad Sázavou v nádherné přírodě Vysočiny. Počasí vyšlo perfektně.



Já měla už asi čtrnáct dní před žaludeční neurózu, protože jsem sama extrémně nesoutěživá (Tedy než začnu. Jakmile už soutěžím, většinou neznám bratra:) ) a měla jsem obavy, aby si to Bobík těsně před startem nerozmyslel a aby vůbec dojel. Přece jen nevěděl, do čeho jde, i když jsem ho na to předem připravovala.
Nakonec to bylo super. Boban se nemohl dočkat startu. Tihle prckové jeli jako poslední, aby se mohli po obědě vyspat. My přijeli asi o hodinu a půl dřív, abychom si to dostatečně okoukli, projeli trať a co kdybychom startovali dřív, ale i tak to bylo pro ty prcky ( zvlášť pro našeho malého Bruňu) dlouhé. Potom na startu naší skupiny, kdy jsme čekali, než odjednou holky, které jely dříve, kdybych Bobíkovi nedržela kolo, tak vypálí dávno předtím než na jeho skupinu přišla řada.





Dětské cyklistické závody "Pokoutní pedálek" se konaly ve vesničce Kouty u Ledče nad Sázavou a byl to druhý ročník. Myslím, že těch ročníků bude ještě mnoho. Účast byla totiž hojná a organizace skvělá. Děti byly rozděleny podle věku do šesti kategorií. Náš Bobík jel v té nejmenší 2 - 4 roky - kluci, ale nejmenší či nejmladší zdaleka nebyl. Holky a kluci totiž jezdí spravedlivě zvlášť. A v kategorii holek letos jela i jedna piďi holčička v piďi autíčku. Celou cestu jí tlačil tatínek, protože jí mohl být tak rok :)




Bobajs nakonec dojel někde uprostřed, protože se tak trochu kochal přírodou a fandícími rodiči, i když jsem běžela s ním a notně ho podporovala..... a taky natáčela. No, co vám budu povídat. Z videa není skoro nic:) I tak dostal krásnou medaili a diplom za účast. A nebyl by to on, kdyby se na finální focení "nevetřel" na bednu ke kloučkovi na třetím místě.




 

Po závodech se ještě vyřádil ve skákacím hradu, vytvořil si obrázek z barevných písků, postavil tank ze stavebnice a vyzkoušel si, jaké to je, sednout si za volant a k vodnímu dělu požárního auta. A já si vyzkoušela jízdu na snowbike, které tam byly k zapůjčení. A pak jsme si konečně v klidu dali toho pašíka, který se tam celé odpoledne opékal. Škoda, že se ke konci dne trochu zatáhlo. Nedošlo totiž na spršku vodím dělem jako vloni.



Tak pokud jste z Vysočiny či poblíž a nebo třeba od Kladna jako my, udělejte si příští rok v červnu výlet do krásné přírody Vysočiny a zpestřete ho svým dětem těmito krásnými závody. Stojí to za to. Více info ZDE nebo ZDE.
Jen dodám, že startovné je symbolické (30 Kč, starší 60 Kč) a přikoupit si můžete i krásné, každý rok jinak barevné, tričko s logem závodu.

2 komentáře:

  1. To je tak milé. A ten tatka s tou malou:-)? Moj muz dakedy robil detske tabory a tie deti nevedeli vobec prehravat. To Bobik sa tesi neskutocne. A zasluzil by si aspon to tretie miesto. Za ochodu a aku z toho mal radost.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jojo, by nadsenej. Pri vyhlasovani vitezu pak trochu vyjukanej, protoze asi moc nechapal, o co jde:) Doufam, ze pristi rok pokoříme stupne vitezu:)

      Smazat