Pečeme

Teda co se týká dětí, tak ty už se mnou naštěstí dopekly. Myslím, že obě strany si přišly na své a ostatní cukroví si už mile ráda dodělám doma v klidu po nocích. 
Je to pro mě vždy dost náročné to společné pečení. Než stačím vše připravit, kluci se mi pomlátí pracovníma pomůckama, poperou se o vykrajovátka nebo začnou sami dloubat či rozvalovat těsto a moje nervy jsou ihned na pochodu.
Ale letos jsme to zvládli celkem v pohodě. Dělali jsme rohlíčky a linecké. Udělala jsem menší porce těsta, takže to šlo celkem rychle. Obzvlášť rohlíčky. To Brunda kroutil jeden rohlík za druhým.

tady už sedí spořádaně jako ve škole, ale co tomu předcházelo - radši nevědět

Zato perníčky. Samotné vykrajování byla ještě pohoda, ale to zdobení. To je mor jak pro mě, tak i pro děti. Neumím pracovat s těmi plnícími sáčky (vyzkoušela jsem hodně druhů, ale žádný mým "levým" rukám nevyhovoval). Letos se mi jeden sáček podařilo docela pěkně vyrobit z obyčejného papíru, ale ty další pro kluky už mi prostě zase nešly stočit. A kupované vždy protrhnu nebo to prostě s nimi neumím. Ale někde na instagramu jsem objevila, že jsou nějaké zdobící tužky. No, budu se po nich ještě muset podívat. Půlku várky jsem si totiž nechala pro babičku, která se s dědou přijede podívat na besídku, takže si s dětmi střihne zdobení. Prý je to hrozně jednoduché.... budiž... ráda jí to přenechám:) 
Budu ještě dělat sněhové pusinky z bílků, které mi zbyly z těst z lineckého a rohlíčků a potom tři duhy nepečených kuliček a včelí úly. A tím končím. Tedy ještě jsem přemýšlela o marokánkách, ale ty jím asi jen já, takže to zlo, abych je všechny musela sníst, si neudělám...

Kolik druhů cukroví letos plánujete vy?