Porcelánka Thun, aneb porcelán je láska

Od roku 1794. V městečku Nová Role. Takovou dobu už existuje největší český výrobce porcelánu Thun, který najdete třeba v hotelech po celém světě. A já jsem náležitě pyšná.
Ostatně sama vlastním několik jídelních, čajových a kávových sad. Ať už nových nebo historických. Mám tradiční sérii Bernadotte , pak tu a tu a pak pár jednotlivých kusů. A kluci mají krtečka.

Porcelánku jsme s Bobíkem navštívili v rámci doprovodného programu v lázních, kde jsme spolu pobývali. A já byla šťastná, že tahle možnost byla, protože jinak se do těchto končin moc nedostaneme. Přece jen bydlíme pár set kilometrů daleko.
Ale k věci. Na začátku návštěvy se nás ujal pan průvodce ve vstupním prostoru porcelánky, kde ve větší vstupní hale můžete shlédnout krátký průhled výrobou porcelánu a zástupce jednotlivých značek. 

 

 

Poté jsme se přesunuli do výroby a prošli jednotlivé výrobní procesy a osahali materiál v různých fázích výroby. Názvy zařízení a procesů po mě nechtějte. Byla jsem pořád ve střehu, aby Bobík, který tam všechno dokumentoval svým foťákem, někam nespadl nebo něco nerozbil.

A to nejlepší přišlo nakonec. Zdobili jsme si svoje vlastní hrnečky. S Bobíkem jsme ozdobili celkem čtyři kousky. Zdobení není žádná věda. Technika je stejná, jak když lepíte obtisky na velikonoční vajíčka. Vystřihnete si obrázek, odmočíte ve vlažné vodě a pak opatrně (i když lze to i dost neopatrně) přenesete na hrneček a vyhladíte suchým hadříkem, příp. speciální profi "gumovým hladítkem". Poslední fázi vypálení nám pak zrealizovali už bez nás a hotové hrnečky přivezli. 
Byl to krásný zážitek.

vzorky kaolinu a samozřejmě cestovatelská známka

Takhle vypadaly hrnečky před vypálením...

(to vzadu jsou ty obrázky, které jsme na ně po odmočení přenášeli)

A takhle po vypálení

Tak ještě tu sklárnu a budu mít splněný další sen....