DVA

Bobíkovi jsou od neděle DVA roky. 
Oslava je z námi. Byla krásná, velká, v kruhu nejbližších. 
Samozřejmě ne všechno proběhlo tak, jak jsem si to plánovala (např. velká nafukovací číslice, která měla vévodit výzdobě se nekonala, protože naši pánové kutilové ji nedokázali nafouknout (prý to nejde), aby mi ji pak druhý den vítězoslavně přinesli nafouknutou, ach jo), ale důležité je, že se bavily děti.
Až v pondělí, až když se zkazilo počasí, mě napadlo, že bych mohla Bobíka s dvojkou nafotit i bez oslavy, protože v neděli na to už nezbyl čas a hlavně energie. To jsme byli na krásné výstavě Kladenské dvorky a pak jsme se koupali a užívali si poslední chvíle s babičkou a dědou.

Víceméně všechno se snědlo a co se nesnědlo, to zmoklo:) 
Oslava totiž probíhala na naší horní zahradě pod slunečníkem a ne na dvoře pod pergolou.Chtěla jsem mít hezké fotky na trávě a ne pod pergolou, kde nám plesniví zeď...

A tak jsme byli na zahradě, kde nás nakonec déšť neminul. 
Ale i tak jsme si to skvěle užili a i se dobře nadlábli.
Bobíkovi jsem upekla výborný Míša dort. Letos byl ještě výběr dortu na mě, ale už příští rok mu asi nechám udělat nějaký s postavičkami (který se mi tak nelíbí, ale děti ho milují).
Na menu byl kromě Míša dortu ještě nepečený cheesecake s jahodami, muffiny, mini quiche koláčky, švestka s mandličkou ve slanině, uzený losos s ochucenou lučinou a koprem na slaném keksu, masové kuličky, okurkové závitky, žlutý meloun s pršutem a jednohubky s mozzarelou/pršutem, rajčetem a bazalkou. A pak samozřejmě taky meloun a citronády s domácí mátou.

Dárků bylo tradičně spousta. Největší úspěch slavil, jak jsem předpokládala, ponk s nářadím, hlavně "funkční" vrtačka. Po pár dnech s vrtačkou se trochu začínám obávat o naše životy (hlavně Bruníčka) a taky domácnost:)) Vrtá se všude, do všeho a do všech.

A na závěr jedna backstage koláž:) Aneb fotit děti není žádná legrace.