Květina týdne # 8: Denivka

"Hemerocallis" je botanické jméno z řečtiny pro denivku a znamená " Krása jednoho dne", protože jednotlivý květ vydrží jen jeden den.
Denivka je považována za skvělou trvalku, protože vyžaduje minimum péče a je velmi odolná.  Její květ je velmi podobný květu lilie. Daří se jí jak v polostínu, tak na plném slunci. Přežije i velká sucha. 
Denivky rostou planě na vlhkých loukách, podél řek a na okrajích lesů v západní Asii. Jejich pěstování je staré několik tisíc let. 

V létě vyrůstají také tuhé stonky, na nich vykvétají každý den nové květy. Květy připomínají lilie. Na jednom stonku vykvete za sezónu až 40 květů.
Výška denivek dosahuje 0,5–1,2 m.
Denivka je spíše nevhodná k řezu právě proto, že květ denivky po jediném dni uvadá. Ale další dva až tři dny zůstává viset na stonku. Kvete během června a srpna.
Květy bývají žluté, červené či oranžové.

A teď něco zajímavějšího, což možná mnozí z vás o denivce neví.
Denivka je jedlá květina a to tak, že ji můžeme sníst prakticky celou. 
Nejčastěji jsou konzumovány květy nebo poupata, proto se jimi velmi často zdobí saláty. Květy dodají pokrmům jedinečnou chuť, například vegetariánské vietnamské polévky se bez nich neobejdou. Obsahují hodně vody, takže jsou velmi šťavnaté, a protože rostlina intenzivně voní, aromatickou chuť pocítíme i na jazyku. Zatímco květ žluté denivky chutná po jasmínu, denivka plavá má zase chuť mírně navinulou. Květy také můžeme plnit nejrůznějšími náplněmi. Sušené květy se také dovážejí z Orientu a lze je koupit, ovšem cena je poměrně vysoká. Například denivka plavá, varieta Kwanso, která bývá ceněná nejvíce, se dováží z Číny.

 

Jedlé jsou i listy denivek, ovšem ty starší už jsou poněkud houževnaté, takže ke konzumaci jsou vhodné spíše mladé výhonky. Ke konzumaci lze doporučit i kořenové hlízy. Stačí je vařit pouze deset minut. Jsou křupavé a mají jedinečnou chuť. Starší hlízy lze po ovaření ještě pražit, jsou příjemně křupavé jako smažené brambůrky. Během vegetačního období se ve shlucích kořenů vytvoří záplava čerstvých bílých hlízek, ty jsou tak křehké, že ani není třeba je vařit. Můžeme je pouze omýt, nakrájet na plátky a použít do salátů. Jsou křupavé a chutnají podobně jako ořechy.
Znáte denivku? A už jste ji někdy zkoušeli jíst?
zdroj ZDE a nebo ZDE