Oblíbené od Zdeňka Milera

 

Musím říct, že ilustrace Zdeňka Milera u nás hrají prim. Jsou krásně dětské a líbivé, že se jim nedá odolat. Knížek s jeho ilustracemi máme hned několik.
Momentálně však u nás vede "Krtek a podzim" z Krtkovy celoroční edice. Máme k němu i Krtek a Jaro, Krtek a léto a Krtek a zima. Všechna tato leporela mají každé jeden tématický příběh, ve kterém vystupuje Krtek a jeho kamarádka sýkorka.

A právě podzim je o tom, jak krtkovi spadne na hlavu švestka a spolu se sýkorkou jdou ze švestek vařit povidla a péct povidlové koláče i pro další Krtkovo kamarády. Bobíkovi se poslední asi tři měsíce strašně líbí právě Krtek. Jsem ráda, že je to zrovna tahle typicky česká postavička a ne Peppa nebo Mickey Mouse apod. No a koncem léta si zamiloval švestky. Pořád si s nimi hrál, vařil s nimi (hrnce jsou jeho dlouhodobá vášeň) a na každé procházce jsem mu jich pár musela utrhnout.

Co se týká dalších leporel, Jaro obsahuje příběh o tom, jak se Krtek seznámí se sýkorkou, když ho obleva vyžene ven z domečku na procházku jarní rozkvetlou přírodou. Jak najde sýkorku vypadlou z hnízda a uchrání jí společně s vosou před zlou liškou.

 Léto je o kytičkách a o tom, jak se z housenek vylíhnou krásní motýli.

Zima skrývá příběh o tom, co musí mráček udělat, aby z něj začalo sněžit a Krtek se sýkorkou mohli sáňkovat.

Kromě téhle edice máme u babičky a dědy ještě další Krtkova leporela.

Jako další máme knižní evergreen O dětech a zvířátkách od Eduarda Petišky, jehož první vydání je již z roku 1955!  A ta je taky skvělá. Obsahuje 13 pohádek. Každá pohádka je dvoustránková, takže ideální i pro děti od dvou let, i když doporučený věk je až od šesti let. Celá kniha je doprovázena jak částečnými, tak i celostránkovými, naprosto krásnými, ilustracemi. Naše nejoblíbenější pohádky jsou Jak koťátko hledalo mlíčko, O zeleném vajíčku, Jak ztratila ještěrka ocásek, Jak Martínek stonal a Veliký sníh.

A poslední dvě jsou leporela, který zná snad každý. To první je O veselé mašince s krásnými rýmy od Jana Čarka. V klasické 12ti stránkovém leporelu je zachycen jeden den pilné mašinky. O její cestě z nádraží do nádraží, o výpravčích, průvodčích a strojvedoucím, o semaforu a výhybkách, o kolejnicích a železném mostu i o zaslouženém odpočinku po dlouhé cestě. O tom, že je to pecka veliká svědčí i datum jejího prvního vydání, což je rok 1961 !

Druhé Kuřátko a obillí s nádhernými verši Františka Hrubína zná také každá máma, protože to je další skvost, jehož první vydání bylo již v roce 1967.  Veršovaný příběh ztraceného kuřátka které hledá svoji mámu mezi všemi druhy obilí. A ona je přitom hned za vraty. Tyhle verše znám už od malička nazpaměť...."Kuře bloudí mezi poli, pípá, pípá,  nožky bolí"....

Jaký je ten váš oblíbený dětský autor či ilustrátor?