Myslím ZELENĚ

A taky se tak snažím žít.
Poslední dobou se to na mnoha blozích, v rámci jejich spolupráce s Ikea, hemží články podobného typu. A tak jsem se i já zamyslela, jak moc zeleně (rozuměj ekologicky) vlastně žijeme my. Nijak zvlášť totiž nad tím nedumám, prostě činím tak, jak mi rozum velí a možnosti dovolují. A protože bydlíme (dobrovolně) na vesnici, z mého pohledu je to jednodušší.
A tak:
- Třídím odpad - papír, plast, sklo, nebezpečný odpad (baterie do speciálních nádob) a dvakrát ročně velkoobjemový odpad.
- Kartony doma většinou využívám dál třeba jako podklad pro tvoření dětí či přesazování kytek apod. Pevnější plastové kelímky dávám dětem na pískoviště jako bábovičky. Moc dlouho sice nevydrží, ale na stavění hradů dobrý.
- Chytáme dešťovou vodu do speciálních nádob a s tou pak zaléváme zahradu nebo třeba myjeme auta. 
- Od Vánoc, kdy máme konečně sušičku, zúžitkovávám i vodu ze sušičky, a to většinou na záchod nebo nějaké venkovní mytí parapetů apod.
- Nekupujeme nápoje v PET lahvích. Tedy já nekupuji. Manžel si v práci občas svoji colu kupuje. Radši nepátrám, jak často... 
- Bioodpad. Dnes velké téma. My kompostujeme. Samozřejmě to, co se dá. Tedy většinou zeleninu a ovoce. Jídlo se snažíme maximálně zúžitkovat a třeba skořápky nosím jedné známé a dostávám za ně vajíčka. Staré pečivo zase kozám a ovcím. Kosti sousedovic psům. Nať od zeleniny buď na kompost a nebo ji dávám do speciálních košů přímo v hypermarketu ( když toho kupuji hodně a nechci, aby mi čtvrt auta zabírala nať od všeho možného). No a výhodou taky je, že nemusím kupovat zeminu pro kytky. Kompost ji tvoří za mě:)

- Sladké spíš peču, než abych kupovala tuny sušenek a hromadila obaly z nich.
- Nakupuji v sekáči. Vždy jsem to tak dělala asi dělat budu. Zvlášť teď, kdy mám x kilo navíc.  
- Staré oblečení dávám na burzu, která se u nás pravidelně pořádá a nebo do kontejneru s oblečením, který tu taky asi už rok máme. Případně posílám na charitu. Stejně tak staré hračky. U obou se ale vždy nejdřív poptám v rodině či blízkém okolí, samozřejmě. 
- Nábytek a doplňky kupuji nejraději v antikách a bazarech. Miluju to! Jsem starý vetešník.
- Na nákup používám látkovou tašku nebo koš. Občas se ale zapomenu, a když, tak igelitku pak samozřejmě použiji pro uskladnění tříděného plastového odpadu.
- Zahradničím. V malém, ale přece. Od bylinek, až po jahody, rajčata, borůvky, maliny a kiwi (to uvidíme, kdy vyroste). U našich potom "fasujeme" jablka a další pochoutky, třeba jako ořechy, rybíz a maliny, máme od sousedů. Ze všeho pak vyrábím domácí džemy, přesnídávky, čalamády, šťávy a zbytek zamrazuji. 

pics via Pinterest

- Nekupuji papírové utěrky. Na utírání recykluji staré hadry. Na prach tedy používám "švédskou utěrku", kterou ale stejně namáčím protože jsem alergik.
- Vyrábím si domácí čističe na bázi octu. Recept třeba TADY. Ne pořád, to přiznávám, ale snažím se. 
 - Používám úsporné žárovky. 
- Snažím se zhasínat a zbytečně nerozsvěcet nebo nechávat rozsvíceno, pokud to není bezpodmínečně nutné. Tj. v noci jdu na záchod většinou po tmě a nerozsvítím kvůli tomu celý barák. 
- Elektrické spotřebiče nenechávám zbytečně v zásuvce. Tím myslím nabíječky na telefon, foťák nebo počítač apod. I do vypnutého spotřebiče stále proudí elektrický proud.
- Když koupím třeba maso v plastových vaničkách, recykluji je. Vymyji je a pak v nich třeba předpěstovávám bylinky či kytky, dávám do nich pomůcky na tvoření pro děti nebo kosti pro sousedovic psa apod.
- Některé hračky nakupuji z druhé ruky a hračky na baterie kupujeme minimálně. A když, tak je většinou po chvíli přesuneme k babičce a dědovi, kam nejezdíme tak často (jsou daleko), a tím pádem nemusíme každý týden kupovat sadu baterií. 


Je však ještě spousta věcí, které bych mohla dělat lépe. A to například:
- Používat pro děti látkové pleny. Opět velké téma. Téhle vymoženosti nejsem schopná se vzdát. To je jako, kdybychom přešli z počítačů na psací stroj. A taky představa, že dva dny suším tlusté pleny pro mě byla, dosud bez sušičky, nepředstavitelná. Máme starý dům, který je sám o sobě vlhký a ještě tohle k tomu. A teď, kdy už pomalu i Bruna odnaučuji plenám a konečně máme tu sušičku, by se mi to nevyplatilo. I když ten odpad s papírovými plenami je opravdu šílený.
- Umět více zúžitkovat zeleninu a ovoce. Třeba z mrkvové natě se dělá polévka. Také ze sedmikrásek.
- Více kontrolovat výskyt palmového oleje. Tady se nemá cenu dál rozepisovat. 
- Slévat olej a odnášet ho tam, kam se má. 
- Vyrábět si domácí jogurty a další pochutiny.
- Vyrábět si domácí kosmetiku. Ráda bych zkusila výrobu mýdel a třeba i toho krému, i když krémy moc nepoužívám. Převážně jen ty na ruce.
- Nakupovat více fair trade výrobků. A to jak oblečení, tak jídlo. 
- A nebo taky jezdit více MHD (jenže jsme z vesnice, do města "daleko a s těmi dětmi je to autem o tolik jednodušší) a nebo si třeba pořídit auto na LPG. Jenže, to bych se zbláznila strachy, že někde vybouchnu.

Zajímavá je ovšem taky věc, na kterou mě upozornil můj táta. A to, že u nich v práci všichni pečlivě třídí, aby pak přijelo auto, které vezme všechny ty roztříděné odpadkové koše a vysype je na jednu hromadu na sebe. A z toho důvodu třeba on třídí jen papír (na zátop). Rezignoval a nevěří :(

A co vy? Žijete zeleně? Recyklujete? Máte nějaké další tipy, jak pomoci přírodě, aby se jí i nám líp žilo? 

P.S. Díky Marušce za komentář. Díky ní jsem si ještě pár věcí uvědomila a doplnila do článku.