Poslední ani ne rok...

...na mateřské (tedy rodičáku). Čím víc se blíží nástup do pracovního procesu, tím víc si tu mateřskou užívám. To, že nemusím: ráno vstávat a chvátat do práce, trávit hodiny v ranním šílenství na Jižní spojce, stresovat se z prudících klientů a nespolehlivých dodavatelů.

Zároveň mám:
- tolik času na děti
- tolik času trávit venku na čerstvém vzduchu
- čas si dát v poledne šlofíka (no, kdy jindy se nám to poštěstí, že?)
- tolik času vnímat svět jinak - dětskýma očima a mít tak jiný a čistý úhel pohledu
- tolik času na úklid (i když vydrží být uklizeno jen pár minut..)
- tu možnost, vybrat si ten nejlepší čas na nákup (a netlačit se ve frontách v denní špičce)
- tolik času na přemýšlení o nesmrtelnosti brouka..

Vůbec mi nevadí, že nejsem tolik ve společenském centru dění. Priority se mi hodně změnily a mně je fakt dobře doma. Divný? Pro mě ne. Mám několik velmi blízkých přátel a to mi stačí. Nemusím vymetat každou party či blogerský nebo jakýkoliv jiný event.  Mně stačí jít ven a pořádně se nadechnout nebo jít do stylové kavárny s kamarádkou (když jsou zrovna naši drazí doma a pohlídají prcky). 

Jenže, v srpnu mi končí mateřská, resp. rodičovská a já přemýšlím, co dál. Jak budu zvládat původní profesi tak daleko od domova, když školka končí v 16:30. A když ne tam, tak kde a jakou práci vůbec hledat? Stejnou profesi nebo něco úplně jiného? Rozhodně vím, že už nechci být semletá požadavky nadnárodních korporací na promo výrobků, se kterými má duše nesouzní. Nechci podporovat něco, o čem nejsem stoprocentně přesvědčená, že je v souladu s mým životním stylem a myšlením vůbec. Jo, ten luxus, dělat jen to, co mě baví, ten chci. A nejlépe z domova tak, abych měla pořád hodně času na děti a nemusela je nechávat ve školce celý den. Tohle přesně by se mi moc líbilo.
Moje práce mě bavila vždy, ale nikdy jsem o ní nepřemýšlela z tolika úhlů, jak to má možnost člověk doma na mateřské, kdy věci naberou zcela jiný řád, směr a vnímání světa. Tolik mě mateřství změnilo. A já jsem za to strašně ráda.
Hlavou se mi samozřejmě honí spousta nápadů, ráda bych rozjela něco svého, jenže nejsem tak velký střelec a moje puntíčkářství a do toho situace s EET, zvlášť při startu podnikání... No, je toho moc a já mám v hlavě chaos. Všechny indicie mi říkají, ANO, jdi do něčeho svého, ale já mám pořád spoustu ALE...Můj vrozený pesimismus v tomto případě vyhrává. A i když na pesimistickém přístupu k životu dlouhodobě pracuju, tady jdou veškeré snahy stranou.

Navíc, když vím, že např. ke spuštění e-shopu (pro mě vedle služeb nejjednodušší forma podnikání z domova) stačí jen pár kliknutí a různé firmy vše zařídí za vás. Pořád mám v "Oblíbených" uložený tolik populární www.shoptet.cz, kde můžete vlastní menší e-shop rozjet fakt ZADARMO, a to včetně technické správy. Nejlevnější varianta z pěti je pak za necelé tři stovky a tam už těch prodejních položek můžete mít fakt hafo a k tomu služeb ještě víc. Mám ráda, když něco funguje tak, jak má a navíc jako takový šikovný balíček "vše v jednom". 
Jenže to aby si člověk zřídil ŽL a co když mi to nepůjde a prodělám. Ve všech mých nápadech mám silnou podporu manžela, který naopak střelec je a nebojí se jako já, ale stejně mám pořád obavy. Taky proto, že jsme se "díky" mateřské a předchozí koupi a částečné rekonstrukci domu, docela finančně vyčerpali a to je taky jeden ze zásadních bodů, který mi brání. 
Člověk ale pak kolem sebe vidí spoustu holek, kterým to podnikání vyšlo a tak mu zase svitne naděje, že když to vyšlo jim, tak proč ne mě, ale pak se zase hodim do "klidu" a najdu minimálně pět důvodů proč ne. A tak už to je několik měsíců. Měla jsem i velmi efektivní sezení s koučkou a také jeden speciální kurz, které mi v rozhodování velmi pomohly, ale pořád mám v hlavně toho malýho červíčka. Teď budu pomáhat jedné mojí drahé kamarádce s rozjížděním jejího eshopu, tak doufám, že mě to nakopne k nějaké vlastní iniciativě. A klidně k malé a pomalu, ale ať už se někam pohnu....

Jak jste na tom vy, co již něco svého rozjetého máte? Co bylo vaším spouštěčem odejít z práce nebo se po mateřské na něco vlastního vrhnout? A nebo mě spíš odradíte?