Děti snědly skoro celé cukroví, takže mi zmizely krabice navíc, které vlastně vždy nemám kam dát a mám je uložené kde se dá. Přibylo i místo v lednici od nepečeného cukroví. Vánočka se mi rozpadla jako každý rok, ale s tím jsem už tak nějak smířená.
V neděli jsme ještě jako každý rok pomohli koledovat se 3 králi a sbírku předali potřebným v naší obci. Už je to taky pro naši rodinu taková tradice. Člověk hned z kraje nového roku udělá dobrý skutek a děti mají radost z cukrovinek, které si vykoledují.
Hned druhý týden v lednu nás ale čeká každoroční další slavení. Bruňa má narozeniny, letos kulaté desáté. Nejraději by už dostal dárky na Vánoce, ale to u mě nikdy neprojde.
Vánoce máme každý rok skoro stejné. Jsem taková konzerva. Byť jsem stromeček letos ozdobila víc do sytě růžova, nakonec se mi nelíbil a ty syté starodávné růžové ozdoby, které jsem zachránila před vyhozením z jedné půdy, jsem zase uklidila. On ale jednou přijde jejich čas. A tak jsme měli stromek podobný jako vloni. Akorát jsem tam přidala zlaté pryšce (čili vánoční hvězdy). A byť máme stromek každý rok u topení, letos skoro vůbec neopadával.
Věnec jsem vlastně taky nakonec měla jiný. Koupila jsem si totiž takový starozlatý svícen, takže jsem použila ten, lehce nazdobila a doprostřed dala nějaký netřesk.
Nadílka pro zvířata proběhla, lodičky z ořechů taky a bruslení a plavání taky, takže Vánoce splněny do puntíku.
Žádné komentáře:
Okomentovat