"To bejvávaly na kolejích časy..."

..dřív jsem tenhle song od Michala Prokopa ale vůbec nemusela. Až do té doby, než jsem dokončila VŠ a pochopila jak moc je pravdivej. 
Vždycky, když máme pravidelné víkendové srazy (ač tak 2x do roka) s holkama s vejšky (teď už by se to dalo nazvat baby sraz, protože s námi jezdí víc dětí než nás samotných) a vzpomínáme na starý časy, tak si na tuhle písničku vzpomenu.
Studovaly jsme totiž spolu VŠ (byť každá na jiné fakultě), bydlely jsme společně na koleji a školu jsme měli hned u kolejí, tzn. nekřižovaly jsme kvůli přednáškám a cvikům celou Prahu a většinu času jsme strávily s kamarádama po klubech a hospodách, které se nacházely přímo na kolejích. 
Joooo, to byly bezstarostný časy - 5min. do školy, přes oběd do klubu, večer do klubu, přes den do školy a pak do práce (nebo naopak), pařby až do rána, ale žádná extra zodpovědnost. 
Ten kdo kdysi řekl, že léta strávená na VŠ, resp. koleji jsou nejlepší léta života, měl holt pravdu.
I když to mateřství to teda předčilo - i přes ty strachy, šestinedělní depky, noční vstávání, nekončící kojení aj. Život je už zase o něčem jiném.
Matky a vysokoškolačky asi pochopí:)

No, už holt nejsme ty "Single ladies"