úterý 19. dubna 2016

O fotkách a obrazech


Když jsme ještě neměli děti, měli jsme doma jen pár (rozuměj dvě, max. tři)  našich fotek v malých rámečkách a pak ještě fotky rodiny. Oba máme rodinu daleko. 
Velkoformátové fotky a plakáty se u nás nenosí (tedy jeden francouzský plakát na tvrdém "kartonu" s tématikou másla mám v kuchyni - věnoval mi ho kolega Francouz, který věděl, že miluju máslo:)). Zdi nám vždy zdobily obrazy, a to oleje, akvarely, pastely apod. Grafiky se mi nikdy nelíbily. 
Všechny obrazy jsem vždy pořídila v antiku, až na jeden, přes sto let starý gobelín, který dostal manžel od své španělské babičky, která se dožila úctyhodných 98 let.
Vše mělo jediný důvod. Nechtěla jsem mít doma něco, co může mít každý druhý. Přece jen to plátno malíř dvakrát úplně stejně nenamaluje:) 
Jenže člověk míní, stárne a vlivem životních okolností, jako jsou děti, má najednou v ložnici zeď plnou fotek dětí (a dva rámy fotek ze svatby). A nevadí mu to. Komu by to také vadilo, že? Nebude to tak vždy, ale teď si to nesmírně užívám a kochám se jimi každý den. Manžel sice občas prohodí, že ty černé rámečky vypadají, při nejmenším, trochu morbidně, ale černá je moje barva a ke mě už x-let neodmyslitelně patří. Já ty fotky s jinými rámy neumím. Možná ještě se stříbrnými bych to dala.  Trochu (teda hrozně) mi tam vadí ta původní, jakoby zažloutlá pasparta u rámů se svatebními fotkami, ale zatím jsem nebyla schopná jí změnit, resp. dojet do pořádného papírnictví a koupit A2 bílou čtvrtku a paspartu překrýt. V reálu mi to ani tak hrozné nepřijde, ale na fotce to hrozně vyniklo.



Mimochodem ty lampičky za pět padesát z Ikea nejdříve sloužily provizorně, ale nekonec jsme je v rámci ničitelského období našich dětí, nechali. Beztak už mají obě nahoře díru a jedna je prasklá... Přehoz (vlastně deka, přehoz se mi do fotky nehodil) je tam také naaranžovaný pouze pro tuhle fotku. Používám ho jen, když má přijít návštěva, protože jsem toho názoru, že peřiny mají dýchat, což jim tlustý přehoz, podle mě, moc neumožňuje. A ty nesouměrné noční stolky jsou také kvůli dětem. Komoda je plná dětských potřeb. Už se těším, až budou mít kluci svůj pokojík. 


Na jedné z bočních zdí pak máme výtvory našich prcků.



No a nejhorší na tom je, že kromě toho, že máme v ložnici fotky, tak se mi už i polovina těch našich obrazů v obýváku nelíbí a klidně bych si tam lupla nějakou pěknou grafiku. Co na to říct. Člověku se fakt mění vkus. Ještě, že mám tchýni, která léta pracovala v galerii a má těch grafik asi milion. V sobotu jsme ji byli navštívit, takže jsem si pár grafických listů a taky bytelných rámů přivezla. Jednu jsem hned hodila na instagram.
Jaké obrazy máte doma vy? Nebo dáváte přednost fotografiím? A mění se vám také s věkem vkus?

12 komentářů:

  1. V obýváku máme zaramovaný A2 obraz pastelem od neteře, který mi dala k třicetinám. Po několika letech včera přibyl druhý obraz stejného formátu, skica slona od kamaráda výtvarníka. Upřednostňuju bílé či světlé rámy, černé by se sem ani nehodily... Prcek má ale v pokoji dvě ilustrace stavebních strojů v červených rámech, vypadá to docela pěkně.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Skicu jsem videla, hezkaaa. Klukum do pokojiku take planuji barevne. Obrazy take nemusim mit a nemam v cernem ramu, ale k tem CB fotkam mi to pasuje:)

      Vymazat
  2. Jednu galerii fotek se syny mám v předsíni, druhou s horami u psacího stolu a zrovna plánuji zarámovat obrázky toho nejmladšího :-) Jsou to hezké vzpomínky. Krásný den Danka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je pravda, jsou to krásné vzpomínky :)

      Vymazat
  3. Krásná ložnicová galerie.
    My máme vedle opravdu originálů olejů a kreseb pořád vystaveny v rámech i některá povedená díla dětí, která však tvořily už téměř jako dospělí. Ale vystavovali jsme vždy, jak první dětské práce tak fotografie. Teď fotografie dětí nahradily fotografie vnoučat. Protože máme hodně obrazů, jedna místnost v domě je jako galerie a já se tam chodím kochat. Hezký den. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Diky:) Tak obrazarnu jako pokoj bych si taky nechala rict:)) Myslim ale, ze na blogu uz trochu byla, ze? Tam, kde je ten manzeluv kulecnik?

      Vymazat
  4. Práve som odfotila nejaké Milove obrázky, teda zarámované kópie, s ktorými chodil po výstavách (dievčatá a syn aj vyhrávali výtvarné súťaže)
    Predstav si, že až teraz triedim veci, ktoré sme si priviezli z paneláku v roku 2009 sem do domu, ktorý mal len dve izby a až o rok sme rekonštruovali a to len podkrovie...
    Vtedy som mala naozaj ešte deti...a na stených len ich výtvory a fotky.
    Tu som začala s purizmom, minimalizmom a svojou líniou...na a tým industriálom(vyhliadam ho aj u teba)
    Bočnica udala smer úprav v podkroví a ja už ,,vidím dušu,, a aj spôsob ukladania, koncom týždňa máme v dedine kontajner tak ideme na to!
    Obrázky a fotky pravdepodobne umiestnim ako galériu na naše osb schodište...možno, že by sa to aj hodilo, robia to tak ľudia, ale ja uvidím či to plecom nebudeme zhadzovať, poznám mojich...
    Mne sa ,,sépia,, odtieň na svadobnej foto páči aj grafika na inst.
    U nás štýl bývania utvára náš život, píšem o tom stále do kolečka,ale až teraz chcem do toho aj TO ,,svoje,,!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vidis, jaci to jsou sikulove. Vsem, co tvori, strasne fandim. Galerie nad schodistem jsou moc pekne. Tak jsem zvedava, jak to vymyslis u vas:)

      Vymazat
  5. Takove fotky jsou zarucene vzdy originalni a myslim, ze by mely patrit do kazdeho bydleni - vice ci mene. Ja osobne si to bez nich nedovedu predstavit. Nesoumerne stolky planuju dokonce cilene, pokud se to mezitim nezmeni, do realizace daleko.
    Doma mam vse mozne, takove, co se najdou v mnoha domech, fotky nasich deti, dokonce i obrazky z kuchynskych hadriku na myti nadobi,a ted momentalne treba i obrazky z casopisu - jen tak pridelane washi paskou, menim casto, menim rada:-). M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No vzdyt ja vim, ze ty jsi kreativni duse:) Ale s temi fotkami mas pravdu. Vzdy, kdyz vidim domov, kde nejsou zadne fotky, potazmo obrazy aj., vypada a pusobi to divne, neosobne...

      Vymazat
  6. Nakolko som malovala tak väčšinou moje obrazy a potom dedene po rodičom a prarodicoch a zbierka maľovaných malých obrazkov z ciest,ale hlavne tie staré zdedene obrazy by som zvesila a vymenila,ale je mi ich ľúto.alebo aspoň ramy iné dala. Fotky detí v malych ramoch na skrinkach, ale pomenej. Obrazy a zrkadlá a vejare kde sa len pozries. Ale skôr usporiadané.

    OdpovědětVymazat
  7. Zaplnit zdi se chystáme od té doby co jsme se nastěhovali, ale už tři roky máme zarámované obrázky jen opřené na komodě, nemůžeme se totiž rozhodnout kam s nimi :D

    OdpovědětVymazat