Květina týdne # 4 : Růže

Tento týden to je, kromě další várky pivoněk, jednoznačně o růžích!
Letošní jaro je na mě nějaké rychlé. Vždy se ani nenaději a kvete tamto či ono. To bude tím, že jsou děti pořád sem tam nemocné a když vyjdu po pár dnech ven, nestačím se divit, co všechno už kvete.

A přesně tak to je s růžemi. Je začátek června a růže jsou v plném květu. A to ještě ani pivoňky neodkvetly. 
Růže je klasika. Když chlap neví, jakou kytku ženě koupit, sáhne po růžích. Ty nikdy nezklamou. Já mám nejraději ty bílé nebo smetanové. A taky čajové. 
A pro spoustu žen to je právě růže, která je pro ně nejoblíbenější. A je jim jedno, která barva. Čím to je, že je růže tak populární?

Růže (Rosa) je rod keřovitých rostlin s více než 100 druhy (někde se uvádí, že existuje až 300 druhů). Jsou to většinou keře nebo popínavé rostliny, někdy též plazivé. Růže jsou opadavé, vzácně i stálezelené dřeviny. Dosahují délky 2-5 metrů, zřídka však až 20 metrů.
Plodem růže jsou nažky uzavřené v šípku. Šípky mají významné léčivé účinky.
Růže obsahují v květních plátcích směsi aromatických silic. Jejich množství velmi kolísá nejen u různých druhů a odrůd, ale i v závislosti na počasí a denní době. Hlavní vonnou složkou jsou alkoholy geraniol a l-citronellol.

Existuje mnoho druhů a kříženců, které dělíme do několika skupin:
Velkokvěté – většinou se jedná o čajohybridy, které se nejlépe hodí k řezu. Většinou rostlina tvoří na stonku jeden velký květ. 
Mnohokvěté – jak je již z názvu patrné, na jednom stonku rostlina tvoří více drobnějších květů. Většinou jde o garnetky, polyantky, floribundy, zakrslé růže nebo polyantahybridy. 
Sadové neboli parkové – hodí se pro svoji výšku 2 – 4 m především pro sadbovou nebo parkovou výsadbu. Většinou kvetou drobnými plnými nebo jednoduchými květy ve velkém množství. Některé druhy po odkvětu tvoří šípky, takže jsou dekorativní i po odkvětu. 
Pokryvné – pro svůj plazivý růst se hodí nejlépe pro pokrytí půdy. Kvetou od června do července drobnými květy v nejrůznějších barevných odstínech. 
Pnoucí – rostliny tohoto typu tvoří dlouhé plazivé výhony, které vyžadují pro růst oporu, na které vyniknou nejlépe. Kvetou obvykle po celé léto.

 

Základem úspěšného pěstování je správný řez a dostatečná přikrývka na zimu. 
Řez provádíme od poloviny března do poloviny dubna. Obecně se dá říci, že čím dříve řez provedeme, tím dříve pokvetou. 
U velkokvětých a záhonových růží odstraňujeme staré a odumřelé výhony s krátkými přírůstky. Jednoleté výhony obvykle seřezáváme na  2 – 3 pupeny. 
Korunky stromkových růží řežeme silněji pro dosažení pravidelného tvaru. U popínavých růží odstraňujeme staré a mrazem poškozené výhony. U pnoucích růží platí zásada, že bujně rostoucí růže řežeme hlubokým řezem a slabě rostoucí pouze mírně. Silné jednoleté výhony zkracujeme zhruba o třetinu. Miniaturní růže zkracujeme přibližně o polovinu. 
Pokryvným růžím odstraňujeme staré dřevo. Dále 2 – 5 silných výhonů zkracujeme na 3 až 5 oček, přičemž horní očko musí směřovat z rostliny ven. 
Po řezu můžeme začít s hnojením. 
Na zimu rostlinu přikrýváme chvojím a půdu kolem ní nahrneme ve velkém ke kmínku u kořenů rostliny. Silnější větve je vhodné obalit papírem.

Největší sbírku planých i kulturních růží u nás je možné navštívit v Botanické zahradě Chotobuz (Zahrada Průhonice), ve které se pěstuje kolem 850 odrůd kulturních růží a přes 100 taxonů původních botanických druhů. Další významná rozária jsou v Olomouci, soutěžní rozárium v Hradci Králové, růžový sad v Lidicích, v Rajhradě, Praze na Petříně, Růžová zahrada na Konopišti a další.

A jak vy a růže? Na jakém stupni na vašem žebříčku oblíbenosti se nacházejí? A která barva růží je vaše nejoblíbenější?

Zdroj ZDE.
A pokud byste rádi základní rozdělení růží a jejich použití, tak koukněte třeba SEM.